Berit Heggenhougen-Jensen – od punku 80. let po šlágr

Od punku 80. let po šlágr je dokumentací zeitgeistu a ukazuje směr k současnosti.

Berit Heggenhougen-Jensen prorazila v roce 1982 legendární výstavou Kniven på hovedet (Nůž na hlavě), kde se prosadila skupina De Unge Vilde (Mladí divocí). Zde byla malba znovu uvedena s plnou silou – syrová, přímá a plná energie. To byl začátek dlouhé a vytrvalé umělecké práce, kde neustále hledala nové výrazy a nové motivy.

Kniven på hovedet se skládala z 12 mladých studentů z Akademie umění. Byli vychováni na konceptuálním umění a minimalismu 60. a 70. let, ale našli jasnou protiváhu v nové expresivní malbě, kterou mladí umělci vystavovali v Německu. Punkem inspirovaná, primitivistická a semifigurativní díla, vytvořená primárními barvami ve velkých formátech, vycházela ze všeho, co je zaujalo – bez pevných hranic pro motivy a výraz.

Pro Berit Heggenhougen-Jensen se období Kniven på hovedet a De Unge Vilde stalo odrazovým můstkem k impozantnímu a experimentálnímu uměleckému dílu.

Již na začátku 80. let začíná pracovat s krajinou – žánrem, který se od té doby stále vrací, buď jako samostatný motiv, nebo jako součást jejích děl, když v 90. letech pracuje s tématy jako feminismus, gender a sexualita. Často ve formě koláží, kde do svých pláten vkládá cizí prvky, jako jsou vystřižené pin-up modelky, vinylové desky a kondomy.

I zde hraje roli humor a jistý ironický odstup, mimo jiné v názvech děl jako Frøken Jensens Gastronomiske Indetermination (Gastronomická indeterminace slečny Jensenové) a Schlager, které odkazují na přeslazené a sentimentální popové hity hudebního světa.