Agnieszka Polska. „Demon’s Brain”

Umělkyně si vytvořila vlastní výtvarný jazyk, který je zároveň hypnotizující a esteticky i eticky konzistentní. Nevyhýbá se experimentování ani jazyku spekulace. Její video díla kombinují tradiční filmové techniky s možnostmi umělé inteligence, včetně modelu Stable Diffusion. Propojuje využití archivů s obsahem z otevřených licencí. Precizně spojuje zvuk s obrazem a vytváří pozoruhodně pohlcující prostředí pro svá díla.

Vyprávění je klíčovou součástí její praxe. Polska věří v sílu narativu jako nástroje, který ovlivňuje utváření společenské představivosti i průběh dějin. Příběh se stává médiem a výtrusem informace.

Na úrovni vyprávění Agnieszka Polska zkoumá hluboce současná témata technologické a ekologické proměny a způsoby, jimiž se vzájemně prolínají, a nikdy nezapomíná, že všechna jsou pevně zakotvena v historii. Spolu s nejednoznačností přemýšlení o budoucnosti jsou tato konkrétní témata hmatatelná v dílech představených na výstavě: Demon’s Brain, The Book of Flowers, Birds in Space a Two-Headed Horse. Všechna jsou magnetická a meditativní, přehnaná i skromná ve stejné míře. Obsahově vzdálená přímočarosti zvou k kritickému vnímání, myšlení a snění. Jsou celkovým zážitkem. Jejich síla spočívá v tom, že divák na ně nedokáže reagovat lhostejně.

Agnieszka Polska (nar. 1985 v Lublinu, Polsko, žije v Berlíně) – vizuální umělkyně a filmová režisérka, která využívá počítačem generovaná média k reflexi jednotlivce a jeho sociální odpovědnosti v prostředí řízeném tokem informací. Polska prezentovala svá díla na mezinárodních místech, včetně New Museum a MoMA v New Yorku, Centre Pompidou v Paříži, Tate Modern v Londýně, Hirshhorn Museum ve Washingtonu, DC. Její samostatné výstavy zorganizovaly mimo jiné Hamburger Bahnhof v Berlíně, Museum of Modern Art ve Varšavě, Centrum současného umění Zamek Ujazdowski ve Varšavě, Frye Art Museum v Seattlu, Nottingham Contemporary a Salzburger Kunstverein. Také se zúčastnila 57. Benátského bienále, 11. bienále v Kwangju, 19. a 24. bienále v Sydney, 14. šanghajského bienále a 13. istanbulského bienále. V roce 2017 jí byla udělena německá cena Preis der Nationalgalerie.