Zámecké interiéry

Na stálé výstavě v Muzeu šlechtické tradice ve Waplewie Wielkim jsou prezentovány zámecké interiéry, odkazující na původně uspořádané prostory z dob bývalých majitelů z rodu Sierakowských erbu Ogończyk a jejich předchůdců. Interiéry ve Waplewie vyzařují atmosféru šlechtického sídla, jehož majitelé, v souladu s tehdejším duchem doby, vnímali svůj domov nejen jako rodinné útočiště, ale také jako oázu polskosti na území okupovaném pruským zabíratelem a náhražku muzea – instituce zvyšující úroveň znalostí o umění a formující národní identitu.

Síň volně odkazuje na interiéry gdaňských síní. Prezentované lovecké trofeje, jak domácí, tak exotické, svědčící o výsadě lovu, kterou si majitelé užívali, zvou návštěvníky do šlechtického sídla a k zahájení prohlídky od reprezentativní části.

Billiardový pokoj, jeden ze tří salonů uspořádaných v anfiládě, představuje nábytek určený pro hry: šachový stůl a bridžový stůl s rozkládací deskou. Na základě vyprávění Andrzeje Sierakowského, syna posledních majitelů, byly stěny vyzdobeny rodinnými portréty, které se díky zdrojům muzea a daru Izabelly Sierakowské-Tomaszewské, poslední z rodu Sierakowských, vrátily na sídlo předků. Jedním z nejcennějších portrétů je obraz Stanisława Sołtana, namalovaný vynikajícím portrétistou Janem Chrzcitelem Lampim.

Bílý sál, sloužící jako salon, vystavuje evropské malířství. Obrazy různých umělců a malířských žánrů jsou zavěšeny ve třech řadách, pokrývajících celé stěny, v souladu s módou druhé poloviny 19. století. Díky štědrosti poslední z rodu Sierakowských jsou stěny většinou zdobeny plátny z bývalé waplewské sbírky. Bohatě zdobená zrcadla s velkými skleněnými tabulemi dodávají reprezentativní charakter, vhodný pro pořádání plesů a slavnostních společenských setkání.

V Gdaňském sále, v souladu s jeho názvem, jsou vystaveny především gdaňský nábytek, výrobky elblátského řemesla a holandské skříně, které byly kdysi považovány za díla gdaňských řemeslníků. S odkazem na myšlenku ochrany gdaňského řemesla Maria rozená Sołtan Sierakowska instalovala na místo dveří vedoucích do jídelny a knihovny čela starých gdaňských skříní. Lze zde také obdivovat původní strop z roku 1896 a historický krb ze 17. století, který Sierakowští získali z elblátské radnice.