Zbožní a ctnostní: Staré obyvatele Gdaňsku v zrcadle umění

Na výstavě jsou shromážděny sochy, obrazy, umělecké řemeslné výrobky, které se v Gdaňsku vyskytovaly od počátku 13. do druhé poloviny 18. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na funkce, které plnily v životě starých obyvatel Gdaňsku. Výstava je rozdělena do tří zón. V první je představena církevní umění, ve druhé – předměty související s veřejnou činností měšťanů, ve třetí – předměty, které vyplňovaly soukromý prostor gdaňského domu.

Důležité je také rozdělení na středověk a raný novověk. Hranici mezi nimi vymezuje reformace – jeden z nejdůležitějších jevů nejen v dějinách Evropy, ale i v dějinách Gdaňsku. V prostoru výstavy jsou obě epochy symbolicky odděleny portálem z kostela sv. Kateřiny.

V životě středověkých společenství zaujímala náboženství ústřední místo. Zbožnost se projevovala různými způsoby. Kromě účasti na bohoslužbách ji vyjadřovaly půsty, poutě, praktikování dobrých skutků a četné umělecké fundace. Zvláštní roli hrály malované nebo vyřezávané retabuly (jinak oltářní nástavce), které se umisťovaly na oltář. Právě kolem eucharistického stolu se soustředil náboženský život společenství. Proto je na výstavě tak hojná přítomnost retabulí nebo jejich fragmentů.

V raně novověkém, a tedy již protestantském Gdaňsku, bylo náboženství stále velmi důležité v společenském životě. Změnily se však formy zbožnosti, které se staly mnohem jednoduššími než katolické. To se odrazilo i v uměleckých dílech vznikajících v té době.