Stálé expozice Volkskunstmuseum

Nejistý život

Komplikace při porodu, nevysvětlitelné nemoci nebo úraz při práci – život v raném novověku skrýval nejrůznější nebezpečí a byl provázen starostmi a strachem. Náboženské i magické prostředky a rituály měly chránit před každým neštěstím. Bohabojný a bezúhonný život byl považován za záruku, že člověk prožije „život po smrti“ v nebi, místo aby čekal v „očistci“ na „Poslední soud“. Expozice „Nejistý život“ zkoumá představy o onom světě a strategie, jak se vyrovnat se všemi možnými hrozbami pro život. Vystavené předměty ukazují, že víra a magie často šly ruku v ruce. Na dětské kolébce u vchodu se tak k odvrácení zla a nemocí nachází jak monogram Marie a Krista, tak druidská noha (Drudenfuß). A na růženci visí vedle relikviáře „fík“ jako ochrana proti zlému oku. Věšák na ručníky z druhé poloviny 17. století zobrazuje na jedné straně krásnou princeznu, na druhé vyhublou kostru. „Memento mori“ jako tento navazovala na náboženskou a filozofickou ideu vanitas a lidem připomínala pomíjivost vlastní existence.

Erb-Gut. Studijní sbírka

Ať už jde o bohatě zdobené brusné kameny z Fassatalu, jemně zpracované rohovinové výrobky ze Sterzingu nebo bohatě malované dřevěné truhly z Zillertalu – jádro sbírky Tiroler Volkskunstmuseum vzniklo jako reakce na nastupující industrializaci. Zaměření Tiroler Gewerbemuseum, založeného roku 1888, bylo na mimořádně kvalitní, uměleckořemeslně zhotovené nebo zvlášť staré předměty. Shromážděné předměty měly sloužit nejen tirolským řemeslníkům jako inspirace a vzor, ale zároveň měly ukázat zručnost, pilnost a nápaditost domácího řemesla. Zpočátku je na území dnešního Euroregionu Tirol-Südtirol-Trentino shromažďovali nákupčí a sběratelé starožitností; v expozici „Erb-Gut. Studijní sbírka“ tak najdeme množství předmětů k tématům domácí výroby, řemesla, sňatků a dědického práva.

Světnice: Moje a přesto ne moje

Ať šlo o porady, slavnosti nebo vzpomínky na zemřelé – světnice se nejprve staly středem domácího života na hradech a v klášterech, později v měšťanských a selských domech. Dřevěná světnice s kamny vytápěnými zvenku, poprvé písemně zmíněná na tyrolském území ve 12. století, se po roce 1500 stala hlavní obytnou místností i ve venkovských domech. Světnice vystavené v Tiroler Volkskunstmuseum byly nakoupeny jako starožitnosti na počátku 20. století a k otevření muzea v roce 1929 zabudovány. Při nákupu byl hlavní důraz – stejně jako u jádra sbírky – kladen na stáří a kvalitu. K vidění je proto 14 reprezentativních světnic, většinou z hostinců nebo sídel. Největší část pochází z Jižního Tyrolska a Trentina, jen tři ze Severního Tyrolska. Aby byl patrný jejich vývoj, najdeme v prvním patře gotické a ve druhém patře světnice od renesance po rokoko.

Kroje: Zdání a skutečnost

V expozici „Zdání a skutečnost“ je k vidění 48 dřevěných figurín, které pro otevření Tiroler Volkskunstmuseum v roce 1929 vyřezal Virgil Rainer z Osttirolu pro takzvaný „sál krojů“. Sestavení předváděných krojů z konce 18. až konce 19. století tehdy sledovalo topografické uspořádání, tedy zařazení podle údolí. Barevné slavnostní šaty se na konci 19. století staly oblíbenými mezi vzdělaným měšťanstvem. Jejich romantický pohled na venkovské obyvatelstvo vedl k pokusům o oživení a obnovu takzvaných „lidových krojů“. Fotoateliér, rekonstruovaný u vchodu do stálé expozice podle historických vzorů z doby…