Hotel Forum

Výrazný svou architektonickou formou, znamenitý příklad brutalismu, železobetonová dominanta krajiny kdysi komorného Ludwinova. Hotel Forum neměl štěstí na dobu, zato měl štěstí na lidi – na více než šestisetčlennou posádku, pro niž byl víc než pracovištěm – byl domovem s okny dokořán otevřenými západnímu světu.

Hotel Forum není vděčným objektem výzkumu. Jeho historie je roztříštěná a neúplná. Plány budovy zůstávají v soukromých rukou a archivy podniků, které vyráběly vybavení hotelu, již neexistují. V Archiwum Narodowe w Krakowie sice je zakladatelský archiv Budopolu, ale obsahuje pouze dokumenty z prvního roku stavby hotelu. Díky přezíravosti technických pracovníků se zachovaly kopie několika klíčových administrativních dokumentů, jako je rozhodnutí o výstavbě Hotelu Kongresowego nebo popisné části technické dokumentace z architektonického projektu. Hledání a výzkum neulehčila ani politická historie tehdejšího Polska s jeho procesy reprivatizace, přeměnami a likvidací podniků zapojených do stavby hotelu. Jedním z cennějších dochovaných archiválií je pamětní kniha Hotelu Forum. Zápisy hostů potvrzují prestiž a jedinečnost tohoto místa. Kniha se zachovala díky přezíravosti technického ředitele Zbigniewa Galuby a dnes – vedle novinových článků – je hmatatelným důkazem zářivé minulosti Fora.

Výstava by bez nich nevznikla: skupiny bývalých zaměstnanců Hotelu Forum. Forumowicze, dream team, jak si sami říkají. Pro ně byl Hotel Forum a zůstává jednou z nejdůležitějších životních zkušeností, pojítkem identity, bodem orientace a zlomem, začátkem nebo koncem hotelové kariéry, krásnou pohádkou o nevšedním hotelu v obyčejných časech začátků polského kapitalismu. Pro některé z nich se fenomén zvaný „Hotel Forum“ stal mýtem, něčím téměř bez poskvrny; pro jiné to byl prostor intenzivního rozvoje – polygon technologických experimentů v realitě měnící se rychlostí světla na konci 20. století. Většina zaměstnanců zná téměř každý centimetr tohoto železobetonového obra. Forumowicze jsou s hotelem nerozlučně spjati a návrat k těmto vzpomínkám bývá pro mnohé z nich zatížen silnou emocí. Jejich vzpomínky tvoří vícesvazkové vyprávění o činnosti jedné z nejikoničtějších budov Krakova.

Tak jsme se setkali. Příběhy o Hotelu Forum rozproudily mou představivost a způsobily, že tento železobetonový obr nad Wisłou pro mě přestal být opuštěnou, zející prázdnotou, záhadnou brutalistickou hmotou drze zavěšenou nad Wawelem, Skałkou a Wisłou.