Kraków za nacistické okupace 1939–1945

Výstava Kraków za nacistické okupace 1939–1945 se nachází v bývalé administrativní budově Emailové továrny Oskara Schindlera na ulici Lipowa 4. Výstava je především příběhem Krakova a jeho obyvatel, Poláků i Židů, během druhé světové války. Je také příběhem nacistických Němců – okupantů, kteří sem dorazili 6. září 1939 a brutálně narušili staletou historii polsko-židovských vztahů v Krakově. Velké dějiny druhé světové války se zde prolínají s každodenním životem a osobní drama jednotlivců se překrývá s tragédií, která zasáhla celý svět. Válečná historie Deutsche Emailwarenfabrik – DEF – a jejího majitele Oskara Schindlera se dostala do centra pozornosti v roce 1993 díky filmu Schindlerův seznam Stevena Spielberga. Od té doby sem na ulici Lipowa přijíždějí turisté z celého světa, aby navštívili místo, kde Schindler zachránil životy více než tisíce lidí. Postava Oskara Schindlera a životní příběhy krakovských Židů, které zachránil, jsou ve výstavě představeny jako součást složité válečné historie města. Schindlerův hrdinský postoj je zachycen zblízka v jeho bývalé kanceláři – naštěstí se historická místnost v administrativní budově továrny zachovala v původním stavu. Dominantou je symbolická „Archa přeživších“ vytvořená z tisíců smaltovaných hrnců, podobných těm, které Schindlerovi zaměstnanci vyráběli během války. Scénář výstavy připravil tým krakovských odborníků (Katarzyna Zimmerer, Grzegorz Jeżowski, Edyta Gawron a Barbara Zbroja) pod vedením kurátorky výstavy Moniky Bednarek. Vyprávění, které tým vytvořil, kombinuje dokumentární fotografie, svědectví pamětníků, filmové dokumenty a multimediální prezentace. Všechny tyto prvky jsou spojeny do živé, chronologické vize dějin města. Výstava zobrazuje tragédii války jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni společnosti, a zároveň přibližuje každodenní život v Krakově pod nacistickou okupací, jak je zachycen v běžných předmětech, fotografiích, novinách a osobních i úředních dokumentech. Nová výstava vznikla s využitím různých prostředků, které přesahují rámec tradičních muzejních expozic. Výtvarní autoři jejího uměleckého řešení – scénograf Michał Urban a divadelní režisér Łukasz Czuj – jí dali podobu divadelního či filmového vyprávění. Divadelní rekonstrukce historického městského prostoru Krakova jsou kladeny vedle sochařských instalací, které metaforicky zobrazují válečnou historii města. Divák nenápadně bloudí městem: jde po dlážděných ulicích, zastaví se ve fotografickém ateliéru, nahlédne do autentické stereoskopické kamery, která patřila předválečnému ateliéru na ulici Szczepańska, nastoupí do tramvaje, aby se podíval na dokumentární film o každodenním životě města promítaný na okna tramvaje, prochází úzkými, labyrintovitými uličkami ghetta, aby navštívil typický židovský byt, a poté spolu s obyvateli ghetta přechází do tábora Płaszów. Při pohledu oknem kadeřnictví sleduje pokus polského undergroundu o život Wilhelma Koppeho. O chvíli později, při pohledu oknem temného suterénu, je svědkem razie na ulici a nakonec, uvězněn v opevněném městě, čeká na příchod Rudé armády. Pět klíčových okamžiků dějin města je označeno „paměťovými stroji“ – razítkovacími přístroji, které si každý návštěvník může použít k získání pamětního razítka spojeného s daným historickým událostí. Pomocí „paměťových strojů“ mohou návštěvníci vytvořit vlastní hmatatelné „časové dokumenty“, které si mohou odnést domů. Symbolickým shrnutím výstavy je „Síň voleb“ – sochařská instalace znázorňující různé etické dilemata a postoje, s nimiž se člověk mohl během…