Schindlerova továrna – příběhy tohoto místa

Výstava vypráví o tom, jak v bývalé administrativní budově Deutsche Emailwarenfabrik (DEF), kterou za německé okupace řídil Oskar Schindler, vzniklo jedno z nejnavštěvovanějších krakovských muzeí. Příběh záchrany 1100 židovských zaměstnanců DEF díky Schindlerově pomoci je dnes známý po celém světě, popularizoval jej film Stevena Spielberga „Schindlerův seznam“, adaptace románu Thomase Keneallyho „Schindlerova archa“. Samozřejmě je ústředním bodem výstavy příběh z doby druhé světové války. Prostřednictvím fotografií, dokumentů, původních předmětů a především svědectví pamětníků se návštěvníci dozvědí, jaká byla práce v továrně a jak vznikl proslulý „seznam“.

Toto místo však nemá jen jeden příběh. Výstava představuje různé souvislosti a osudy konkrétních lidí a snaží se také nastínit širší kontext událostí spojených se Schindlerovou továrnou. Začátkem vyprávění je vznik průmyslu na Zabłociu na přelomu 19. a 20. století, který byl úzce spjat s rozvojem železnice v této oblasti. Než Oskar Schindler přijel do Krakova, působila zde První malopolská továrna na smaltované a plechové výrobky „Rekord“. Schindler převzal její pozemek a přeměnil jej na podnik DEF, který mimo jiné vyráběl pro německou armádu. Dějiny tohoto místa souvisejí také s pádem britského letounu „Liberator“, který v srpnu 1944 letěl na pomoc povstalcům ve Varšavě a byl sestřelen nad Zabłociem. Je to i poválečná historie Krakovských elektronických závodů „Telpod“, vznik hnutí „Solidarita“ a stávka zaměstnanců Telpodu za stanného práva. Je to také příběh postupného úpadku průmyslu po roce 1989 a společenských změn, k nimž na Zabłociu došlo v posledních letech. A nakonec je to příběh zachráněných díky Schindlerovi, kteří se po léta snažili připomenout muže, díky němuž přežili Zkázu. Bez nich by jistě neexistoval film „Schindlerův seznam“ a samotný příběh by, jako mnohé jiné, upadl v zapomnění.