Nedotýkejte se!

Jak lze „ohmatat“ barevné textury očima? Je povrch obrazu skutečně drsný – nebo jen klame? Tato výstava se věnuje smyslovému prožitku obrazů, zcela bez fyzického kontaktu. Díla ohromují nejen svou vizuální přítomností, ale také tím, jak jejich materiály podněcují představivost. Otevírají novou dimenzi vnímání, ve které nejde jen o vidění, ale také o myšlenkové zkoumání materiálů a techniky.

Ve 20. století prošlo umění významnou změnou: umělci a umělkyně se stále častěji uchylovali k běžným materiálům. Kromě drahé olejové barvy, zlacení nebo fresky se do umělecké praxe dostávají textilie, papírmaš, dřevěné kusy nebo latex. Hodnotné, auratické a trvalé – dlouho ústřední kvality umění – se otřásají v základech. Tento vývoj vede k zásadnímu přehodnocení materiality a k rozšíření klasického deskového obrazu.

Adolf Frohner experimentoval s kolážovitými rozšířeními obrazů a z nich vyvinul své „materiálové obrazy“. Dílo z roku 1960 vystavené ve Forum Frohner nese tento název záměrně.

Rudolf Polansky posouvá tento postup do extrému. Od 90. let 20. století s oblibou používá průmyslové materiály: plexisklo a akryl, hliník, zrcadlovou fólii nebo karton. Zbavuje je jejich původní účelovosti a spojuje je s umělou pryskyřicí, silikonem, drátem, barvou nebo pigmenty do nových struktur a asambláží. Vznikají tak povrchy od lesklých přes matné až po zrcadlové, s komplexními texturami a efekty. Jeho ústřední skupina děl „Reconstructions“ otevírá vizuální pole, které zve diváky, aby se ponořili do materiality, prozkoumali její stopy a povrchy a zamysleli se nad prostorem, funkčností a významem.

Jakob Gasteiger používá barvu jako plastický, sochařský materiál. Hřebenovou špachtlí ji nanáší v silné vrstvě na plátno. Barva sama se stává prostorem, povrchem, objektem. Reliéfní struktury lze „cítit“ očima.

Výstava představuje jemný výběr děl, jejichž materiálová kombinace vzbuzuje touhu se jich dotknout – ale právě to zůstává v muzeu zakázáno. Umělci a umělkyně si hrají s efektem povrchu a iluze. Rozšiřují tradiční deskový obraz a fotografii pomocí různých materiálů nebo hyperrealistického klamu. Na rozdíl od jarní výstavy ve Forum Frohner se uměleckých děl v této expozici nelze dotýkat.

Muzea a výstavní síně uchovávají umění a kulturní statky, zkoumají jejich význam a zpřístupňují je všem. Každý dotyk obrazů, dokumentů, fotografií, objektů apod. může způsobit poškození otisky prstů, vlhkostí nebo oděrem. „Nedotýkání se“ je opatření k ochraně cenných, citlivých a historicky významných objektů pro budoucí generace.

Umělci a umělkyně: Bettina Beranek, Max Boehme, Tone Fink, Adolf Frohner, Jakob Gasteiger, Rudolf Goessl, Rudolf Polanszky, Wolfgang Raffesberg, Clemens Wolf

Kurátorka: Elisabeth Voggeneder