Phyllida Barlow

Phyllida Barlow (1944–2023) je jednou z nejvýraznějších sochařek současného umění. Její působivé, prostorově náročné instalace vzbuzují mezinárodní pozornost. Výrazný je radikálně abstraktní tvarový jazyk. Často objemné objekty dohromady vytvářejí dystopicky působící prostředí. Barlow používá jednoduché materiály jako dřevo, sádru, obinadla, plast nebo polyuretan. Povrchy jsou většinou barevně upraveny a působí malířsky zpracovaně. Tvary se jeví jako zlomené, složené, naskládané nebo navrstvené – vždy v napětí mezi monumentalitou a improvizovaným výrazem.

Barlowovy instalace tvoří hustá, vrstevnatá prostředí, která působí jako samostatné krajiny. Velké, masivní konstrukce se vtlačují do průchodů, blokují vizuální osy a vytvářejí pocit nestability a stísněnosti. Vzbuzují asociace s městskými ruinami. V mnoha Barlowových dílech se odráží její vzpomínka na poválečný Londýn poznamenaný válkou.

Barlow se stala známou zejména v roce 2017 svým příspěvkem pro britský pavilon na Biennale di Venezia, kde nově definovala prostor budovy masivními, částečně blokujícími strukturami. Tento pozdní, mezinárodní úspěch, doplněný velkými samostatnými prezentacemi, například v Tate Britain v roce 2014, a rozsáhlými retrospektivami, zviditelňuje její význam i mimo národní rámec.

Umělecká tvorba Phyllidy Barlow se vyznačuje neustálou touhou experimentovat, výzkumem materiálů a vztahem k prostoru a dává trvalé impulsy pro aktuální formy plastického umění. Výstavou v Kunsthalle Krems je Barlowovo dílo poprvé prezentováno v Rakousku v muzejní retrospektivě. Výstava spojuje velkoformátové instalace, jednotlivé sochy a modely (makety) s obrazy a díly na papíře.

Kurátor: Florian Steininger