Na vlnách umění | Sbírky českého umění

Sbírkový fond Oblastní galerie Liberec je velmi bohatý, což potvrzuje i kolekce stálé expozice českého 20. století. Chronologicky koncipovaná expozice představuje průřez malířskou a sochařskou tvorbou uplynulého století.

České umění 20. století se zapojovalo do mezinárodních proudů a stylů s často mistrovskou brilancí. Tak mohou návštěvníci obdivovat například rozměrný obraz Antonína Slavíčka Stromovka ve stylu impresionismu počátku století. Uvolněný impresionistický rukopis nesou také obrazy Václava Radimského nebo Antonína Hudečka.

Kubistickou revoluci v zobrazení na plátně pak zastupuje dílo Bohumila Kubišty, jehož obraz Polibek smrti byl vytvořen v průběhu první světové války. Sousedící socha Hlava Otto Gutfreunda je pak vyjádřením téhož v prostoru. Z dalších představitelů tohoto silného proudu 10. a 20. let dvacátého století jmenujme ještě obrazy Antonína Procházky a Vincence Beneše.

Ve třicátých letech se ke slovu dostává surrealismus a tzv. imaginativní umění. Přední zástupci tohoto stylu, jako Toyen a Jindřich Štyrský, jsou rovněž zastoupeni v našich sbírkách. Vedle nich nalezneme díla Františka Janouška, Františka Muziky nebo Zdeňka Sklenáře.

Tvorba v období druhé světové války byla svou kvalitou podmíněna nástupem mladé generace umělců, kteří se propojili v okupované Praze a založili Skupinu 42. Té je v naší expozici věnován vlastní prostor a návštěvníci tak mohou obdivovat obrazy Kamila Lhotáka, Jana Smetany, Františka Hudečka nebo Bohumíra Matala.

Poválečný vývoj přináší do umění nové tendence. Na jedné straně umělci zápasí o svobodu projevu v protikladu k oficiální rétorice socialistického realismu, na straně druhé si svou soukromou svobodu nenechají vzít a tvoří mimo oficiální scénu tak, jak považují za správné. V tvorbě nastupující poválečné generace se především rozvíjí různými způsoby abstrakce.

Během 50. let se v českém prostředí zabydluje především tvorba informelní, která je myšlenkově spojena s kosmologickými teoriemi a snahou zachytit nepojmenovatelný kvas vesmíru a lidské duše. K ukázkám informelní malby se řadí díla Roberta Piesena a Mikuláše Medka.

Konstruktivní tendence 60. let, které přichází jako odpověď na romantismus informelu a které svým geometrickým zkoumáním prostoru vyjadřují naději na nový racionální svět, jsou v expozici zastoupena díly Karla Malicha, Radoslava Kratiny, Jana Kubíčka nebo Stanislava Kolíbala.

Vedle těchto dvou směrů se rozvíjí také neabstraktní tvorba, nikoliv však v otrockém kánonu sorely, ale jako přístup nový, realistický pouze z části, v podobě tzv. nové figurace nebo tzv. nového realismu. Obrazy vychází ze skutečnosti, ale realitu posunují jak v zobrazení, tak ve významu, a vytváří tak svět sám pro sebe, nabitý významy šifrovanými méně či více. Obrazy Františka Ronovského a Michala Rittsteina či sochy Karla Nepraše naleznete ve stálé expozici vedle děl sester Jitky a Květy Válových či Adrieny Šimotové.

Protože sbírka Galerie Lázně Liberec se neustále rozšiřuje, nabízíme návštěvníkům také akvizice současných umělců z uplynulých dvaceti let. Mezi nimi jmenujme díla Františka Skály, Petra Nikla nebo Antonína Střížka.