Spojení biologických systémů a umělých technologií nám pomáhá lépe porozumět funkcím našeho mozku. Například rozhraní mozku a počítače má potenciál zlepšit rehabilitaci neurologických pacientů.
Mozek je fascinující orgán. Stovky let vědci studují náš mozek, aby zjistili, jak jsou řízeny všechny naše vědomé i nevědomé funkce, jak cítíme a vnímáme, myslíme a rozhodujeme se. Byly navrženy fantastické, lépe a hůře fungující přístroje, aby se o fungování mozku dozvěděli stále více.
Stejně jako v jiných technologických oblastech se i v neurologii v poslední době mnoho změnilo. Měřící přístroje jsou přesnější, objevují se nové metody vizualizace, je možné cíleně působit na stále menší buněčné struktury. Je dokonce možné komunikovat s pacienty v kómatu a snaží se přijít na kloub nemocem, jako je Alzheimerova choroba, a velkým tajemstvím inteligence a vědomí.
Výsledky neurověd jsou již dlouho inspirací pro oblast výzkumu umělé inteligence. Mnoho modelů strojového učení je neurčitě odvozeno od lidské fyziologie. Takzvaný konektomický výzkum zkoumá mozky a nervové systémy živých bytostí a u jednoduchých organismů, jako jsou mouchy a červi, je již schopen je digitálně napodobit a přenést do robotických systémů. Výsledky tohoto výzkumu dávají naději na rozhodující průlomy v umělé inteligenci: napodobeniny biologických nervových systémů se obecně učí mnohem rychleji a efektivněji než tradiční modely strojového učení.
i když děláme rychlý pokrok v oblastech neurologie a biologicky inspirované strojové inteligence, lidský mozek je celkově stále mnohem výkonnější než jeho strojový protějšek.

Neurobionika
Stálá





