Kibuuka Omumbaale

Chisenhale Gallery představuje Kibuuka Omumbaale, rozsáhlou novou videozakázku a první britskou výstavu kampalského kolektivu Wakaliga Uganda. Výstava přináší subverzivní pojetí akčního filmu o superhrdinech, jehož prostřednictvím umělci zkoumají duchovní dědictví Kibuuky Omumbaale, válečného boha Království Buganda. Video vzniklo ve spolupráci s komunitou Wakaliga za použití metod bricolage a sleduje, jak se posvátné ostatky Kibuuky proplétají s dějinami britského kolonialismu a s dědictvím moci, které vzniká při jejich střetu se současnou společností.

Kibuuka Omumbaale vychází z jednoho z nejstarších aktů kulturní restituce v britských dějinách: z roku 1961, kdy byly ostatky Kibuuky Omumbaale vráceny z University of Cambridge do Uganda Museum v Kampale. Navrácení těchto relikvií bylo součástí vzniku nezávislého ugandského státu a stalo se jedním z prvních aktů, jimiž nový stát projevil svou suverenitu.

V současnosti se teenager Isaak při školním výletu do Uganda Museum setká s expozicí těchto ostatků. Nečekaně získá Kibuukovy nadpřirozené schopnosti a stane se ztělesněním válečného boha. Film, prokládaný komentáři starších z komunity, duchovních léčitelů a průvodců muzea, sleduje zpravodajství o záhadném vrahovi, jehož chování odpovídá ústním podáním o válečném bohu. Jakmile události eskalují tak, že se zapojí i první dáma Ugandy, reakce prezidenta a armády uvede současnou společnost do konfrontace s duchem jednoho z jejích předků.

Výstava navazuje na odkaz oddolné filmové tvorby Wakaliga Uganda, která v kampalské čtvrti Wakaliga založila filmové studio. Kolektiv, jehož zakladateli jsou Isaac Nabwana a Harriet Nakasujja, získal kultovní status díky tvorbě pohyblivých obrazů, které si přivlastňují a přetvářejí vizuální jazyk západních akčních filmů, kantonských bojových filmů i virality na YouTube. DIY strategie a kolaborativní způsoby produkce slouží k vytváření výbušných sekvencí a vysokooktanového vyprávění jejich filmů. Opakující se herci a štáb sestavují rekvizity, kostýmy a kulisy z nalezených materiálů, vzájemně se učí dovednostem, jako jsou bojová umění nebo CGI, a přispívají ke scénářům hravé a ostré kritiky globálních mocenských vztahů od Wakaliga Uganda.

Kibuuka Omumbaale čerpá z mystických tradic hongkongského kina bojových umění, žánru, který si ugandské publikum oblíbilo už od 60. let a v němž se mytologická proměna, duchovní posednutí a kinetická akce prolínají v populárním vyprávění. Tuto filmovou formu kombinuje s VJ, ugandskou tradicí, v níž komediální vypravěč neboli ‘video joker’ improvizuje komentář a emocionální výklad k akčním scénám. Skrze tato spojení přistupuje ke konvencím globálních filmových žánrů jako k záminkám směny mezi historickými a současnými státy, které lze znovu přivlastnit, satirizovat a podvracet.

Film zkoumá myšlenku budování světa za podmínek násilí a nahlíží na superhrdinu jako na oddolnou, vernakulární postavu, která vzniká kolektivní filmovou tvorbou, nikoli průmyslovým aparátem studiového systému. V Kibuuka Omumbaale zůstává otevřenou otázkou, jak lze dnes ztvárnit roli navráceného hrdiny a jakou moc může duchovní dědictví mít po svém návratu domů.