Československá sochařka Maria Bartuszová jako by vypadla z vývoje dějin umění, přesto je pro české prostředí významná. Do kontextu českého umění vrací zapomenutou autorku patřící k poválečné umělecké neoavantgardě právě tato retrospektivní přehlídka v Muzeu umění Olomouc. Výstava vznikla ve spolupráci s Archivem Marie Bartuszové v Košicích a Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou, kde měla svou premiéru.
Specifickým záměrem výstavy jako živého organismu je, že začíná koncem sochařčiny tvorby, tedy pracemi z 80. let. V tomto období vytvořila spektakulární site-specific instalace a rozměrné objekty. Návštěvníci uvidí rozměrné sádrové reliéfy a objekty vzniklé technikou pneumatického odlévání a menší sádrové gravistimulované plastiky a jejich odlitky z bronzu či hliníku, z nichž některé mají výstavní premiéru.
Maria Bartuszová (1936–1996)
Narodila v Praze, kde žila do roku 1961. Studovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a podněty, které na ní získala, byly pro její tvorbu zásadní.
Na Slovensko se přestěhovala se svým manželem, sochařem Jurajem Bartuszem (1933–2025), s nímž se seznámila během pražských studií. Manželé se usadili v Košicích na východě Slovenska, ve městě, které se pro Marii Bartuszovou stalo novým domovem, kde žila a tvořila do konce života.
Zároveň se tu odvíjel příběh umělkyně na okraji, té jiné, menšinové, cizí, který formoval její dílo jako autentickou stopu, jež překročila kontext, v němž vznikla.
Název výstavy, který je převzatým citátem ze zápisníku Marie Bartuszové, naznačuje kontemplativní způsob, jakým Bartuszová uvažovala. Maria Bartuszová se ve své práci inspirovala myšlenkami zen buddhismu a holistického přístupu k životu, které propojila s tématem přírody a vesmíru.
Výstava následuje po významném představení Marie Bartuszové na samostatných výstavách v londýnské Tate Modern (kurátorka Juliet Bingham) a salcburském Museum der Moderne, které se konaly v letech 2022–2024. Bartuszové dílo bylo mezinárodně prezentováno na documenta 12 v Kasselu v roce 2007 (kurátorka Ruth Noack) a na bienále v Benátkách v roce 2022 (kurátorka Cecilia Alemani). Její díla se nacházejí ve sbírkách Tate v Londýně, Kontakt ve Vídni, Centre Pompidou v Paříži a dalších muzeích a soukromých sbírkách.
Muzeum umění Olomouc získalo do sbírky Středoevropského fóra Olomouc tři díla Marie Bartuszové a přiřadilo se tak k mnoha významným institucím, které její díla vlastní (Tate, Kontakt ve Vídni, Centre Pompidou v Paříži a další).
Informace o výstavě
VÝSTAVA: Maria Bartuszová | Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru
TERMÍN: 06 05 – 13 09 2026
VERNISÁŽ: 06 05 2026 v 18:30
MÍSTO: Muzeum moderního umění, Trojlodí
KURÁTORKY: Gabriela Garlatyová, Gina Renotière
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: Anna Bartuszová, Soňa Bartuszová
PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ: Anna Bartuszová, Gabriela Garlatyová, Michal Soukup
REDAKCE TEXTŮ A PŘEKLADY: Eva Hrubá, Lucie Kasíková, Zuzana Henešová
GRAFICKÝ DESIGN: Kateřina Manková
INSTALACE: Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Radka Žáková
FOTOGRAFIE: Anna Bartuszová; Archív Marie Bartuszovej, Košice; Michael Brzezinski; Gabriel Kladek; Viera Kladeková; Rudo Prekop
EDUKAČNÍ PROGRAMY: David Hrbek, Denisa Tessenyi
ZÁPŮJČKY EXPONÁTŮ: Sbírka rodiny Bartuszových, Košice; Sbírka Roberta Runtáka
Muzeum otevřeno: středa–neděle od 10 do 18 hodin

Maria Bartuszová | Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru
6. 5. – 13. 9., 2026





