STAVBA POVOLENA: Umělecké intervence

Opouštění. Reakce. Proces. Zvýraznění. Podtržení. Rámování. Zásah. Vstup do prostoru změny. Série uměleckých intervencí do Pragerových kostek naznačila blízkou budoucnost místa.

Patnáct tvůrčích osobností postupně proměnilo prostor a ohledalo jeho možnosti. Umělkyně a umělci přistoupili k objektu jako k výtvarnému dílu. Zviditelnili struktury, přepsali čitelné, narušili kompozici, odkryli vrstvy. Ústředním tématem byla fyzická práce, kontakt s materiálem, sběr osobních příběhů, procesuální kresba, konfrontace vnitřních a vnějších dispozic. A také dekonstrukce interiéru, tematizace prázdnoty.

Obrazy vznikající a zanikající na někdejším projekčním plátně připomínaly nánosy urbánní divočiny, neustálé překrývání původního novým. Vzkaz na fasádě byl vzkazem křehkosti, a to staveb i lidí. Jednalo se o paralelní záznam města. Postupná demontáž interiéru umožnila každodenní proměnu, důraz na mizení věcí, činností i života, který zde byl. Určitým návodem nebo také vnitřním plánem bylo zviditelnění konstrukční logiky budovy. Paměťovou stopu bylo možné nalézt i v prasklinách, plevelu krčícím se u vchodu nebo ve skvrně od zatékání. Kritický přístup pak přinesly projekty upozorňující na neviditelnou práci těch, kteří o místo pečovali.

Další instalace výstavy poukázala na zdlouhavý schvalovací proces stavebních povolení. Bezděčný humor opuštěných a bezmocných pracovních nástrojů či socha kostela otočená vzhůru nohama si pohrávaly s tématem nepovolených staveb a prázdných míst, které ve veřejném prostoru tolik potřebujeme. Zkoumání okamžiku těsně před uzavřením, zastavení v čase, umožnilo návštěvníkům zapojení a prožití jiné zkušenosti. Zdá se, že budova byla před rekonstrukcí na chvíli sama… A vy jste mohli zkusit být s ní.

CAMP postupně proměnili: David Böhm, Epos 257, Jan Fabián, Jiří Franta, Krištof Kintera, Benedikt Markel, Maxmilián Aaron Mootz, Tomáš Moravec, Tomáš Staněk, Tomáš Svoboda, Agáta Tichá, TIMO, Lenka Tyrpeklová, Erika Velická a Vladimir 518.