Zbrojírna

STÁLÁ EXPOZICE

Zbrojírna

Zbrojírna se nachází v gotických sklepeních zámku. V šesti po sobě jdoucích klenutých místnostech a přilehlé chodbě jsou vystavena evropská i orientální zbraně z období od 16. století do počátku 20. století. Ve zbrojírně jsou prezentovány útočné a obranné zbraně určené k boji, a také myslivecké, sportovní a souboje zbraně.

K zajímavým předmětům patří popravčí meče, jimiž se trestali zločinci. Na jejich tupě zakončených čepelích jsou latinská hesla: IURIS VICTORIAE (Spravedlnost zvítězí) nebo – jako na meči města Pszczyna ze 17. století – RECTO FACIENDO NEMINEM TIMEAS (Jednáš-li spravedlivě, nemusíš se nikoho bát). Dlouhé zbraně tvoří především halapartny a partyzány (16.–18. stol.), které používala pěchota a zámecké stráže, a dlouhá kopí jezdectva z 19. a 20. století. Zajímavou skupinu tvoří také lovecké a terčové kuše, některé zdobené vykládáním s figurálními výjevy. Nejstarší z nich, renesanční, je datována rokem 1534.Nejpočetněji zastoupené ruční palné zbraně zahrnují karabiny, brokovnice a pistole se zápalkami knotovými, kolečkovými, křesacími, perkusními a jehlovými zámky. K nejzajímavějším patří nepochybně malorážové, bohatě vykládané brokovnice k lovu ptactva a drobné zvěře, zvané podle místa výroby cieszynky. Pocházejí z 2. poloviny 17. století. Druhou velkou skupinou zbraní jsou sečné zbraně, především vojenské. Vedle raných mečů, rapírů a šպád z 16. a 17. století jsou vystaveny palaše, šavle a tesáky z 18.–20. století, které byly na výzbroji jednotlivých evropských armád, včetně polské (např. šavle vz. 1917, vz. 1921, vz. 1934).

Mezi obrannými zbraněmi lze spatřit kompletní rytířskou zbroj z kolem roku 1530, polský husarský kyrys z konce 17. století, uzavřené přilby, moriony (16.–17. stol.) a kyrysnické náprsní pláty a přilby z 19. století. K zajímavým předmětům spojeným s polskou vojenskou tradicí patří zlacený rondel s malovanou podobou Panny Marie Čenstochovské z doby Barské konfederace (1768–1772) a také dva pochvy šavlí: jeden knížete pszczyńského Fridricha Erdmanna Anhalt-Köthen-Pless, druhý polský, se stříbrným krytem a erbem Nałęcz. V jedné z místností zbrojírny lze seznámit s orientální výzbrojí, hlavně z 18. a 19. století. Vystaveny jsou zde mimo jiné perská zbroj, přilby, štít a šavle, turecko-balkánské pistole a džbíky a japonské meče (katana) a samurajské zbroje.

Poměrně početně je vystavena novější zbraň z 2. poloviny 19. a 20. století. S obdobím první světové války, kdy se na zámku v Pszczyně nacházelo německé velitelství, souvisí výzbroj z tohoto období. Jsou to závěrkové pušky (jednoranné i opakovací), zajímavý minomet a ruční granátomet, dvouhlavňový kulomet a těžký kulomet Fiat vz. 1914, a šavle: rakouské, pruské, francouzské a ruské. K té době se vztahují i obrazy: Štáb císaře Viléma II. na pozadí zámku (mal. A. R. Benno), portrét pszczyńského knížete Hanse Heinricha XV. von Hochberga, císařova adjutanta, a jeho manželky, kněžny Daisy jako sestry Červeného kříže. Během první světové války poskytovala pomoc válečným zajatcům. Ve zbrojírně je vystavena také sečná zbraň, a to šavle, které používala po znovuzískání polské nezávislosti v roce 1918 polská armáda. Jsou to šavle jak cizího původu, tak domácí výroby vz. 1917, 1921 a 1934.

Pozornost zasluhují obrazy zobrazující polské ulany, od Wojciecha Kossaka a Stanisława Ligonia, a z bronzu odlitá plaketa s bustou polského maršála Józefa Piłsudského, pocházející z pomníku, který kdysi stál na pszczyńském náměstí. Ve zbrojírně se dále nachází sportovní sečné a palné zbraně, souboje pistole, střelecké terče a fotografie…