Blahoslavený Stefan Wyszyński – Primas tisíciletí

Co spojuje Muzeum Archidiecezji Warszawskiej s Primasem tisíciletí?

Díky vytrvalému úsilí kardinála Stefana Wyszyńského bylo muzeum znovu obnoveno navzdory nelibosti úřadů PLR.

Po více než 30 let komunistické úřady Polska nedovolily, aby ve Varšavě fungovalo církevní muzeum, ačkoli v jiných městech Polské lidové republiky diecézní muzea fungovala. Primas Polska na počátku 70. let 20. století pověřil kněze doktora Jana Wysockiego, ředitele Archivu Archidiecéze Varšavské, vedením prací na vytvoření budoucího muzea. Začalo se shromažďovat sbírky, jejichž dočasným sídlem byla kapitulní síň archikatedrály.

Oficiálně byla instituce znovu obnovena v roce 1978 a na jaře roku 1979, několik desítek dní před první pouti Svatého Otce Jana Pavla II. do Polska, získala arcidiecéze pro muzejní účely budovu bývalého kláštera trinitářů na varšavském Solci. Po nutné rekonstrukci budovy na ul. Solec 61 bylo Muzeum 21. dubna 1980 oficiálně otevřeno pro veřejnost. Slavnostní požehnání provedl místo nemocného kardinála Stefana Wyszyńského biskup Jerzy Modzelewski. Ředitelem se stal kněz Andrzej Przekaziński, který tuto funkci zastával 35 let.

V dnešním sídle Muzea na ul. Dziekania 1 na varšavském Starém Městě sídlil Primasův institut, založený kardinálem Wyszyńským.

Institut navazuje na Primasův institut Slibů národa na Jasné Hoře, který ustanovil Primas Polska Stefan kardinál Wyszyński 3. května 1957.

V části dnešních muzejních prostor se do roku 2010 realizovala stanovená činnost Institutu zaměřená na uchovávání, zabezpečení a šíření dědictví Primase tisíciletí.

Při tvorbě expozice věnované Primasovi tisíciletí vyjadřujeme vděčnost za jeho úsilí a odhodlání při znovuobnovení MAW a chceme připomenout život a působení kardinála Wyszyńského, a tím přispět k zachování a předání dalším generacím odkazu učení a myšlenek Služebníka Božího.

Výstava tvoří součást stálé expozice Muzea Archidiecéze Varšavské.

Na expozici věnované kardinálu Wyszyńskému v podzemí muzea prezentujeme exponáty, které jsou majetkem muzea, a předměty převzaté v depozitu, jež jsou přímo spojeny s osobou kardinála.

V vitrínách lze vidět mimo jiné liturgická roucha Služebníka Božího (ornát, mitru, štolu, kapu) s erbovním heslem SOLI DEO – Samotnému Bohu. Pamětní řády, medaile a plakety. Některé z nich doprovází poznámka sepsaná kardinálem, informující o příležitosti a datu, kdy daný předmět obdržel. Liturgické nádoby věnované kardinálovi při různých příležitostech, mezi nimi kalich a patena – dar Ars Christiana k 75. narozeninám.

Připraven byl také 15minutový film složený z fotografií zachycujících důležité události s účastí kardinála, jakož i setkání s přáteli během prázdninového odpočinku.

V jedné z vitrín, mezi fotografiemi z různých období kardinálova života, ukazujeme 2 dokumenty důležité pro muzeum. Dopis Primase tisíciletí k příležitosti otevření Muzea z dubna 1981 a dopis datovaný 3. květnem 1956. Ručně psaný dopis byl odeslán z Komańczy, tedy z posledního místa Primasova uvěznění. Kardinálův dopis vyžadoval „rozluštění“, které jsme získali díky spolupráci s Primasovým institutem, jenž s Primasovými texty každodenně pracuje.

Dopis byl napsán týden po schválení zákona z 27. dubna 1956 o podmínkách přípustnosti přerušení těhotenství. Ve světle této události se jeví jako významná níže zvýrazněná slova kardinála:

Drahé dítě,

*S vděčností přijímám slova povzbuzení a odplácím je požehnáním a pastýřskou oddaností. Raduji se, že mé poslední slovo v den blahoslaveného Władysława bylo řádně pochopeno. Lidem je tak těžké naslouchat tvrdým slovům. Naštěstí jsem tehdy mluvil spíše k sobě, vědom si, že stojím na prahu. Lidé ale mají tendenci spíše…