Všechny teleskopy světa – dějiny výzkumu vesmíru. Polský podíl na zkoumání a dobývání vesmíru

Výstava představuje dějiny astronomického výzkumu a široké spektrum témat souvisejících s astronomickými nástroji. Na výstavě nebudou chybět příběhy o Galileovi, Mikołaji Kopernikovi a Janu Heweliuszovi – předchůdcích výzkumu vesmíru. Expozice si klade za cíl povzbudit návštěvníky k prohloubení znalostí v oblasti astronomie a průzkumu kosmického prostoru.

Nová stálá výstava Všechny teleskopy světa – dějiny výzkumu vesmíru. Polský podíl na zkoumání a dobývání vesmíru bude od 20. února 2024 přístupná v Narodowém Muzeu Techniki ve Varšavě. Výstava představuje dějiny astronomického výzkumu a široké spektrum témat souvisejících s astronomickými nástroji. Na výstavě nebudou chybět příběhy o Galileovi, Mikołaji Kopernikovi a Janu Heweliuszovi – předchůdcích výzkumu vesmíru. Expozice si klade za cíl povzbudit návštěvníky k prohloubení znalostí v oblasti astronomie a průzkumu kosmického prostoru.

Vyprávění výstavy začíná představením Galileovy lunety, která byla prvním optickým přístrojem používaným v astronomickém výzkumu, a končí u současných stacionárních zařízení s obří optikou a dalekohledů umístěných v současnosti ve vesmíru. Nelze představit dějiny teleskopů bez příběhu o nejdokonalejším pozorovacím nástroji, jímž je lidské oko, a bez seznámení s geometrií a optikou, bez nichž by zkoumání vesmíru nebylo možné.

Zkoumání vesmíru je velmi složitá otázka, která souvisí nejen s teleskopy, ale především s výpravami lidí vybavenými měřicími přístroji a detektory. Patří sem také vysílání robotů, které pronikají do vesmíru v prostoru i čase. Důležitým tématem výstavy je otázka měřítka. Týká se to velikostí mikro i makro, rychlostí, času, teploty, tlaku, hustoty a velkých i malých čísel. Tato problematika je prezentována pomocí modelů, maket, popisů a audiovizuálních prezentací.

Velký důraz je kladen na podíl Poláků na dějinách výzkumu vesmíru. Mezi tématy prezentovanými na výstavě nesmí chybět příběh našeho velkého astronoma Mikołaje Kopernika. Tato část výstavy se soustřeďuje především na jeho velké myšlenkové a experimentální dílo týkající se heliocentrické soustavy. Vysvětlujeme, jak znalost matematiky, geometrie a poměrně jednoduchých měřicích přístrojů vedla k tomuto epochálnímu objevu. Mikołaj Kopernik je nepochybně jednou z nejvýznamnějších postav světové vědy a jeho dílo De revolutionibus orbium coelestium (O obězích nebeských sfér) patří k nejdůležitějším vědeckým pracem v dějinách lidstva. Když mluvíme o podílu Poláků na výzkumu a dobývání vesmíru, nesmí chybět jméno Jana Heweliusze – tvůrce prvních map Měsíce, konstruktéra proslulého teleskopu bez tubusu, konstruktéra polemoskopu a mnoha důležitých astronomických přístrojů. Za své zásluhy v astronomickém výzkumu byl zvolen prvním zahraničním členem londýnské The Royal Society v historii.

Na výstavě nesmí chybět ani současná jména vědců, jako jsou Mirosław Hermaszewski – první polský kosmonaut, Kazimierz Kordylewski – objevitel prachových měsíců Země v Lagrangeových bodech, oceněný bronzovou medailí NASA za přínos k astronomickému výzkumu, Bohdan Paczyński– který při hledání planet nebo jiných objektů vzdálených od Země za hranicemi Sluneční soustavy využil metodu gravitačního mikročočkování a kterému Americká astronomická společnost udělila cenu im. Hanry N. Russella. Ale také stále aktivní a rozvíjející se badatelé a vědci, jako Aleksander Wolszczan – objevitel prvních planet mimo Sluneční soustavu, a Sławosz Uznański – inženýr a projektový astronaut, který se za chvíli na očích celého světa vydá za dobyvatelskou…