Naše město! Židovská Vídeň až do dnešního dne

Výstava začíná rokem 1945 a vede až do současnosti židovské Vídně. Vypráví o téměř úplně zničené židovské obci, která se navzdory odporu rakouské poválečné politiky v průběhu desetiletí vyvinula v malou, ale mnohovrstevnou a živou komunitu. Je to hluboce vídeňský příběh imigrace, nejprve z východní a střední Evropy, poté z bývalých sovětských republik. A je to příběh sebeurčení, jak mimo jiné ukazuje konflikt kolem bývalého spolkového prezidenta Kurta Waldheima.

Teprve po pohledu do současnosti, v přízemí muzea, vede výstava ve 2. patře k velké vídeňské židovské historii od středověku až po šoa. Výstava zpochybňuje politiku „tolerance“ císaře Josefa II., ukazuje kreativní a optimistické strategie židovské obce, která se směla stát obcí až v roce 1852, aby se pak brzy stala třetí největší v Evropě. „Naše město“ objasňuje, že vídeňští Židé a Židovky – někteří jsou dnes světoznámí – byli již kolem roku 1900 pod tlakem kvůli zuřivému antisemitismu, dlouho před zničením jejich obce rakouskými a německými nacisty po roce 1938.