Sammy Baloji

"Fotografie přišla do Konga, nebo vůbec do Afriky, skrze koloniální expedice a významně přispěla k vykreslení obrazu 'druhého', divocha nebo cizince... Ptám se sám sebe: Jak mohu já, jako Afričan nebo Konžan, vytvořit nové vyprávění s tímto médiem?" (Sammy Baloji)

Sammy Baloji vyrůstal v provincii Katanga v Demokratické republice Kongo (DRK), v regionu poznamenaném vykořisťováním lidí a přírody, zejména prostřednictvím těžby. Používá fotografické archivy k zpochybnění této historie a dokumentaci složitého dědictví kolonialismu. Ve fotografiích, filmech, instalacích a archivních montážích umělec zdůrazňuje, jak koloniální režimy nadále formují krajiny a imaginární světy. Materialita hraje v tomto zkoumání klíčovou roli: měď, uran, botanické druhy a průmyslové zbytky se v jeho díle opakovaně objevují jako nositelé nadnárodních příběhů, které spojují místní těžební lokality s globálními cykly spotřeby a násilí. Archiv – ústřední prvek v Balojiho díle – je postaven jako mocenský nástroj, který historii jak vytváří, tak maže. Proti sobě staví archivní dokumenty z koloniální éry, fotografie a vědecké obrazy se současným materiálem, odhaluje vizuální a administrativní režimy, které umožnily čitelnost Konga pro imperiální nadvládu.

V rámci výstavy v Secession jeho díla otevírají napjatý dialog mezi ornamentálním jazykem budovy a příběhy vykořisťování, které se staly součástí jejího materiálního a formálního slovníku. Namísto toho, aby byla architektura považována za neutrální rámec, je chápána jako prostor, kde se prolíná kulturní produkce a koloniální ekonomické struktury.