Sidsel Meineche Hansen

Praxe Sidsel Meineche Hansen se rozvíjí na pomezí technologie a třídy a přistupuje k tělu jako k místu utvářenému překrývajícími se ekonomickými a digitálními systémy. Ve sochách, CGI animacích, videích a instalacích zkoumá, jak odvětví jako pornografie, farmaceutika a technologie produkují, regulují a komodifikují těla v současném kapitalismu. Středem její práce je zkoumání podmínek, za nichž jsou těla modelována, uváděna do oběhu a spotřebovávána. Na materiální úrovni její instalace často inscenují napětí mezi ruční výrobou a průmyslem. Sochařské prvky – formy ze sklolaminátu, dřevěné figurky složené z několika částí, kovové struktury – odrážejí logiku masové výroby, přičemž se vznášejí mezi prototypem a produktem, subjektem a komoditou. Paralelně se pohyblivé obrazy a animace rozšiřují tato témata do virtuálního prostoru, kde se otázky sebeurčení, agentury a reprezentace stávají stále problematičtějšími.

Hansenova práce trvá na propletení touhy a práce. Ať už se zabývá sexuálními roboty, farmaceutickými režimy nebo podmínkami samotné umělecké produkce – ukazuje, jak jsou formy intimity instrumentalizovány v rámci širších systémů vykořisťování. Přitom se hranice mezi člověkem a strojem stávají stále obtížněji udržitelné.