Kresby Honzy Zamojského jsou kompozice složené z linií, geometrických obrazců, jednoduchých grafických symbolů a písmen. Připomínají minimalistické piktogramy, které by měly být v zásadě zcela jednoznačné, přesto sdělují složité významy. Zamojski je používá k vystavění propracovaných vyprávění, jak jasně dokládá jeho lexikon O Człowieku, który chciał objąć cały Świat [The Man Who Wanted to Encompass the Entire World. A Lexicon] (Wydawnictwo Ossolineum, 2026). Každé z jeho osmdesáti jedna hesel – věnovaných především otázkám, jak si člověk sám vnímá a utváří svět – doprovází kresba. Texty i jednotlivá díla se vzájemně osvětlují a vytvářejí bohatou síť forem, myšlenek a asociací – kosmos znaků a jeho okolí.
Zdá se, že od nástupu moderny je každý pokus pochopit svět v jeho celku odsouzen k neúspěchu, neboť realita kolem nás nám neustále proklouzává mezi prsty. Právě v takovém světě působí divák – tedy ten, kdo vidí. Zamojski ve svém lexikonu vysvětluje, že jde o „toho, kdo se dívá, sleduje, pohlédne, zírá, hledí a tu i onde zabloudí očima, v naději, že spatří něco nikdy předtím neviděného a dozví se něco dosud neznámého“. Ve snaze obejmout celý svět se ten, kdo vidí, vyznačuje zvídavostí, trpělivostí, ostražitostí a něžností.
Zamojskému přístup lze popsat spíše než jako encyklopedickou horlivost či archivní horečku jako postkonceptuální žert. Umělec se snaží obejmout svět určitým postupem a zároveň poukazuje na nemožnost takového úsilí. Jak napsal Voltaire: „Tajemství nudy spočívá v tom, říct všechno“, výstava nabízí jen rychlý přehled obsahu knihy The Man Who Wanted to Encompass the Entire World a ukazuje, jak na sebe jedna věc navazuje na druhou. V době rostoucího zájmu o vizuální eseje a výstavy v podobě knih chceme předvést opak: knihu v podobě výstavy. Dobrodružství člověka, který vidí ovšem není pouhým pokusem vystavit díla, z nichž se Zamojského lexikon skládá, nýbrž snahou ukázat, jak kniha funguje.
Výchozím bodem návrhu výstavy byla architektura muzea, konkrétněji dva segmenty soustředných kruhů, které vymezují jeho prostor. Ty byly upraveny tak, aby připomínaly rozevřenou knihu. Scénografická řešení tak dávají tvar koncepci, v níž je vyprávění rozloženo do kapitol a stránek. Každá část výstavy odpovídá určitému prvku knihy. V prvním sále byly vymezeny zóny připomínající stránky s vybranými kresbami Zamojského, doplněné o „poznámky pod čarou“ v podobě děl ze sbírek Muzea současného umění Wrocław a Zachęty, Dolnoslezské společnosti pro podporu výtvarných umění, které hlavní vyprávění kontextualizují. Následující sál, na němž je představena kompletní série The Man Who Wanted to Encompass the Entire World, má evokovat obsah, zatímco přilehlý čtenářský prostor odpovídá bibliografii. Odtud se lze vrátit na začátek, neboť jako každá kniha zůstává i Dobrodružství člověka, který vidí otevřená opakovanému čtení.
Umělci zastoupení kontextuálními díly: Zbigniew Dłubak, Antoni Dzieduszycki, Zdzisław Jurkiewicz, Andrzej Kostołowski, Andrzej Lachowicz, Natalia LL, Robert Rehfeldt, Tadeusz Rolke, Zygmunt Rytka, Michael Snow, Anna Szpakowska-Kujawska, Franciszka Themerson, Ruth Wolf-Rehfeldt
Kurátor: Paweł Szroniak
Partner výstavy: Wydawnictwo Ossolineum – vydavatel knihy Honzy Zamojského The Man Who Wanted to Encompass the Entire World. A lexicon
Ředitel MWW: Piotr Lisowski
Hlavní kurátorka: Małgorzata Miśniakiewicz
Produkce výstavy: Gosia Stasiewicz
Instalace výstavy: Rafał Barszcz,…

25.09.2026 - 29.03.2027
Kurátor: Paweł Szroniak
25. 9. 2026 – 29. 3. 2027



