Robots at the Copernicus

Kde leží údolí podivnosti?

Údolí podivnosti je termín používaný ve vědecké hypotéze, podle níž robot vypadající podobně jako člověk vyvolává u pozorovatelů zvláštní pocity – nechuť, strach, nepohodlí. Tuto hypotézu potvrzuje řada vědeckých výzkumů. Málokdo však měl příležitost osobně zažít kontakt s antropomorfním robotem. Nyní jich je v Copernicus několik. Cítíš se nesvůj, když s nimi navážeš kontakt? Nebo je pro tebe některý z nich obzvlášť znepokojivý?

Sám název je dost neintuitivní a vyvolává spíše geografické asociace. Údolí podivnosti (angl. uncanny valley) poprvé popsal robotik prof. Masahiro Mori, který v roce 1970 zkoumal emocionální reakce lidí na vnější vzhled robotů. Zpočátku badatelé velmi dobře přijímali humanoidní stroje – čím více robot připomínal člověka, tím vřeleji na něj reagovali. Nečekaně se však ukázalo, že existuje určitá hranice. Roboti s „tělem“ věrně napodobujícím lidské začali narážet na negativní přijetí. Na základě výsledků svého výzkumu prof. Mori vytvořil graf znázorňující úroveň psychického komfortu v závislosti na stupni podobnosti robota s člověkem. Je na něm dobře vidět stálý růst a poté náhlý pokles. Tento „propad“ na obrázku (prudké snížení psychického komfortu) je právě údolí podivnosti.