Zadní světlo (Retrospektiva)

JAK PŘÍRODA NAPODOBŇUJE UMĚNÍ (OSCAR WILDE), NĚKTEŘÍ STAŘÍ MISTŘI NAPODOBŇUJÍ MĚ

Tvůrce programu analytické malby založené na principu trompe l’oeil (optická iluze). Člen umělecké skupiny avance-retard. Patří do kruhu absolventů středních škol pod vedením prof. Rudolfa Fily (Škola užitného umění, 1961 – 1965), kteří na konci 70. let rozvinuli novou vizuální formu konceptu s cílem zachovat vnitřní autenticitu své práce. Studoval na Akademii výtvarných umění u prof. D. Millyho a prof. P. Matejky (1965 – 1971); v letech 1982 – 2008 vyučoval na Škole užitého umění Josefa Vydry v Bratislavě. V centru Bočkayho umělecké koncepce leží odvěký problém umění a iluze, reality a fikce.

Co je ve skutečnosti namalováno a co je skutečné? Kde leží hranice mezi nimi? Tyto otázky řeší pomocí precizní staromistrovské malířské techniky, se kterou však zkoumá nově definované umělecké problémy vztahů: malby a kresby, povrchu a prostoru, iluze a iluze iluze. Mnohonásobné iluzivní zobrazení prostorových rovin a základních prostředků uměleckého vyjádření však vede malíře dále, k obecné formulaci reflexe podstaty média.

Katarína Bajcurová in: Moderné slovenské umenie. Bratislava: Interpond, 1997