Jiří Kolář a Ladislav Novák: Pocta Mouchám Pavoukům Rybám Myším a Psům

Jiří Kolář

(24. září 1914, Protivín – 11. srpna 2002, Praha)

Básník slova a básník obrazu, jeden z nejvýraznějších fenoménů české a evropské kulturní scény. Přes skutečné a dalekosáhlé útrapy zůstává jeho mimořádná občanská a kulturní angažovanost dodnes příkladem pozitivního vztahu k umění a kultuře.

K jeho dílu se znovu a znovu vracíme, ať už ho vnímáme jako souhrn fascinujících svědectví moderního intelektuála – pevně přesvědčeného o smyslu umění a kulturního života – nebo jako důkaz bezmezné vizuální kreativity. Kolářovy básně jsou nasyceny obrazy, stejně jako jeho vizuální tvorba čerpá z poetiky slov i z poezie obrazů. Techniku koláže povýšil na nejvybranější vizuální virtuozitu.

Ladislav Novák

(4. srpna 1925, Turnov – 28. července 1999, Třebíč)

Jméno Ladislava Nováka patří nejen do světa poezie, ale stejně tak do světa výtvarného umění a v rámci středoevropského kontextu je zcela výjimečné. Jeho tvůrčí základy nespočívají v honbě za vnější krásou, nýbrž v hlubokém zkoumání vztahu mezi lidským vědomím a nepolapitelnou energií chaosu.

Na principy surrealistické náhody navazoval především ve svých froissages – zmačkaných papírech, v nichž jednotlivé záhyby vytvářely náhodnou strukturu, kterou pak dále rozvíjel – stejně jako ve svých takzvaných muchlages, veronages a alchymages. Osoba hluboce spjatá s uměním, básně publikoval od poloviny 40. let, a v 60. letech, kdy začala jeho vizuální tvorba, a po celé následující desetiletí se věnoval ve stejné míře akcím a textům pro happeningy.

Město Třebíč, kde mnoho let působil, mu po jeho smrti splatilo dluh otevřením Galerie Ladislava Nováka, která funguje od roku 2002. Přestože působil mimo významná umělecká centra, během svého života byl zařazován do mezinárodních kontextů, zejména v Itálii a Francii; důležitým společníkem a zastáncem byl významný český umělecký a literární teoretik, kritik, historik umění a esejista Jindřich Chalupecký.