Jiří Kolář a Ladislav Novák: Pocta mouchám, pavoukům, rybám, myším a psům

Jiří Kolář

(24. září 1914, Protivín – 11. srpna 2002, Praha)

Básník slova i básník obrazu a jeden z nejvýraznějších kulturních fenoménů české a evropské kulturní scény. Navzdory skutečným a dalekosáhlým útrapám zůstává jeho mimořádné občanské a kulturní angažmá dodnes příkladem pozitivního závazku k umění a kultuře.

K jeho dílu se vracíme znovu a znovu, ať už ho vnímáme jako sumu strhujícího svědectví modernistického intelektuála — pevně přesvědčeného o smyslu umění a kulturního života — nebo jako důkaz bezmezné vizuální kreativity. Kolářovy básně jsou nasyceny obrazy, stejně jako jeho vizuální tvorba čerpá z poetiky slova i poezie obrazů. Techniku koláže povýšil na nejvybranější vizuální virtuozitu.

Ladislav Novák

(4. srpna 1925, Turnov – 28. července 1999, Třebíč)

Jméno Ladislava Nováka patří nejen do světa poezie, ale stejně tak do světa vizuálního umění, a v rámci středoevropského kontextu je zcela jedinečné. Jeho tvůrčí základy nespočívají v honbě za vnější krásou, ale v hlubokém zkoumání vztahu mezi lidským vědomím a nepolapitelnou energií chaosu.

Z principů surrealistické náhody čerpal především ve svých froissages — zmačkaných listech papíru, v nichž jednotlivé záhyby vytvářely náhodnou strukturu, kterou pak dále rozvíjel — stejně jako ve svých takzvaných muchlages, veronages a alchymages. Osoba hluboce spjatá s uměním, básně publikoval od poloviny 40. let a v 60. letech, kdy začala jeho vizuální tvorba, a po celé následující desetiletí se věnoval rovněž akcím a textům pro happeningy.

Město Třebíč, kde mnoho let působil, mu po jeho smrti splatilo dluh otevřením Galerie Ladislava Nováka, která funguje od roku 2002. Navzdory práci mimo velká umělecká centra se za svého života dostal do mezinárodních souvislostí, zejména v Itálii a Francii; důležitým společníkem a zastáncem byl významný český umělecký a literární teoretik, kritik, historik umění a esejista Jindřich Chalupecký.