Etno/Bydgoszcz. Etnografická sbírka Okresního muzea Leona Wyczółkowského v Bydgoszczy

Expozice poprvé představí etnografickou sbírku Muzea jako ucelený celek a ukáže bohatství lidové kultury Kujavsko-pomořanského vojvodství a roli Bydgoszczi jako důležitého místa výzkumu, dokumentace a prezentace folkloru a řemeslných tradic. Mezi vystavenými předměty budou mimo jiné díla lidového a neprofesionálního umění, plastika, malba, zdobnictví, textilie, výšivky, vybavení dřívějších venkovských interiérů, nástroje a předměty spojené s tradičními řemesly a každodenním životem venkovských obyvatel. Cílem výstavy je prohloubit znalosti o kulturním dědictví Kujaw, Pałuk, Krajny, Kociewia, Chelmenska, Dobřyňska, Tucholských borů a Kašubska. Zvláštní místo ve vyprávění expozice zaujme Wanda Szkulmowska, znalkyně a animátorka lidové kultury, jejíž činnost a spolupráce s tvůrčí komunitou měla významný vliv na rozvoj zájmu o lidové umění a na uchování paměti na tradice regionu. Projekt doplní vzdělávací aktivity a dílny vedené za účasti lidových tvůrců, které návštěvníkům umožní přímý kontakt s tradičními řemeslnými technikami a se současnými nositeli lidové kultury.

Sbírka bydgoského Muzea… má svůj počátek v roce 1895, kdy Historická společnost Obvodu Notece v Bydgoszczi obdržela soubor předmětů z Kamerunu. Až do 40. let 20. století se sbírka rozvíjela směrem k mimoevropským předmětům. Bydgoszcz za dob zaborů, jako průmyslové město s převahou německého obyvatelstva, nebyla místem příznivým pro praktikování lidových tradic ani pro shromažďování sbírek na toto téma. Teprve v meziválečném období se ve městě na Brdě pořádala setkání o zvycích, přípravě tradičních svátečních pokrmů, hudební a divadelní představení a zpřístupňovaly se výstavy prezentující regionální výrobky. V Městském muzeu zřízeném 5. srpna 1923 byly vystavovány předměty mimoevropského původu ze sbírky převzaté od Historické společnosti. Již tehdy se objevovaly požadavky na zájem o místní lidové kulturní dědictví. Během druhé světové války byla část sbírek rozptýlena a ztracena. Uskutečnily se také některé předávky: v roce 1950 do Muzea lidové kultury ve Varšavě, v roce 1968 do Etnografického muzea v Toruni a v roce 1974 do Okresního muzea v Toruni. Rozšíření etnografické činnosti Muzea přinesla v 70. letech 20. století spolupráce s pobočkami: Muzeem Pałucké země v Żninie, Pałuckou muzejní místností v Kcyni a Muzeem Tucholských borů v Tucholi, v roce 1986 pak vznik Oddělení etnografie. Prvními vedoucími byly Wiesława Wolna a poté Maria Flink-Huryn.

Zasloužilí pro region Oskar Kolberg (1814-1890) zmínil Bydgoszcz (a Fordon) v souvislosti s Kujavami podél Visly a zapsal písně a přísloví z těchto končin. Od roku 1948 působila v Regionálním studiu Polského rozhlasu v Bydgoszczi (dnes Radio PiK) redaktorka Anna Jachnina (1914-1996), autorka textu písně Siekiera, motyka. Připravila více než 300 pořadů věnovaných především lidovým tvůrcům Pomořanska a Kujaw a jejich umění. Ve městě na Brdě se narodila Klara Prillowa (1907-1991), tvůrkyně, společenská aktivistka a amatérská etnografka. Místně působícím umělcem byl Kazimierz Walukiewicz (1922-1993). Výraznou osobností se stal neprofesionální umělec Teofil Ociepka (1891-1978), který se s Bydgoszczí spojil. Zvláštní a zasloužené místo pro naše město zaujímá Wanda Szkulmowska (1931-2021), znalkyně a animátorka lidové kultury, jejíž činnost a spolupráce s tvůrčí komunitou měla významný vliv na rozvoj zájmu o lidové umění a na uchování paměti na tradice regionu.

Místní iniciativy Zájem o tradice vyjadřují četné a různorodé místní iniciativy. Vznikly soubory písní a tance, nejprve ZPiT „Ziemia Bydgoska“ (1958) a poté ZPiT „Płomienie“ (1980), které předávají folklor dalším generacím a učí jej…