Palácové interiéry

Stálá expozice v Muzeum Tradycji Szlacheckiej ve Waplewie Wielkim představuje palácové interiéry, inspirované původně zařízenými prostorami z doby dřívějších majitelů z rodu Sierakowských, erbu Ogończyk, a jejich předchůdců. Waplewské interiéry dýchají atmosférou šlechtického sídla, jehož majitelé, v souladu s tehdejším duchem doby, neviděli svůj dům pouze jako rodinné útočiště, ale také jako oázu polskosti na území ovládaném pruským záborcem a jako náhradu za muzeum, instituci zvyšující úroveň znalostí o umění a utvářející národní identitu.

Síň volně navazuje na síně gdaňských interiérů. Vystavené lovecké trofeje, domácí i exotické, svědčící o loveckém právu jejich majitelů, zvou do šlechtického sídla a zahájení prohlídky reprezentační částí.

Biliardový pokoj, jeden ze tří salónků uspořádaných v enfiládě, představuje nábytek určený ke hrám: stolek na šachy a stolek na bridž s rozkládací deskou. Vycházeje z podání Andrzeje Sierakowského, syna posledních majitelů, jsou stěny zdobeny rodinnými portréty, které díky sbírkám muzea a daru Izabelly Sierakowské-Tomaszewské, poslední z rodu Sierakowských, se vrátily do sídla předků. Jedním z nejcennějších portrétů je podobizna Stanisława Sołtana, malovaná význačným portrétistou Janem Chrzciciel Lampim.

Bílý sál, plnící roli salónu, vystavuje evropské malířství. Obrazy různých autorů a malířských žánrů, pověšené ve třech řadách, pokrývají celé stěny podle módy druhé poloviny 19. století. Díky štědrosti poslední z rodu Sierakowských jsou stěny z větší části zdobeny plátny pocházejícími z dřívější waplewské sbírky. Bohatě zdobená zrcadla s velkými skleněnými taflemi dodávají reprezentativní charakter, vhodný pro pořádání plesů a slavnostních společenských setkání.

V Gdaňském sále jsou podle svého názvu vystaveny především gdaňský nábytek, výrobky elbląského řemesla a nizozemské skříně, které se kdysi pokládaly za dílo gdaňských řemeslníků. S odkazem na myšlenku ochrany gdaňského řemesla nechala Maria z Sołtanów Sierakowská namísto dveří vedoucích do jídelny a knihovny nainstalovat čela starých gdaňských skříní. Lze zde také obdivovat původní strop z roku 1896 a historický krb ze 17. století, který Sierakowští získali z elbląské radnice.

Rohový salónek je příkladem pokoje zařízeného ve stylu přelomu 18. a 19. století. Stěny dostaly potah z látky podle vzorů tohoto období, s nímž koresponduje nábytek v podobné estetice. Interiér je pojmenován po Marianně z Granowských Lubomirské, která Sierakowské podpořila svým dědictvím. V pokoji byl kdysi vystaven votivní dar pro tetu dobrodinci, socha zobrazující její podobu a obrazy z jejích sbírek, z nichž se zachoval obraz Krista (vystavený v salónku).

V jídelně, podobně jako v Gdaňském sále, dveře do Kredence napodobují dveře, které byly kdysi vyrobeny ze staré gdaňské skříně. Stěny jsou podle vzpomínek domácích i hostů pobývajících ve Waplewě zdobeny královskými portréty, které hostům u stolu vnukaly rozhovory o slavné minulosti Rzeczpospolité. V místnosti jsou vystaveny cenné ukázky míšeňského, vídeňského a berlínského stolního nádobí a původní damaškové ubrousky s erbem Ogończyk.

Ložnice Pána a Paní a Pracovna a kancelář zvaná Zbrojnice, nacházející se v soukromé části zámku, jsou vybaveny předměty denní potřeby. Spatřujeme zde povlečení zdobené hraběcí korunou, toaletní soupravy, noční nádoby, které v nedostatku kanalizace sloužily každodenní hygieně, a psací potřeby, kalamáře nezbytné při každodenní správě majetku, a také zbožné předměty. Pokoje jsou zdobeny papírovými tapetami v duchu druhé poloviny…