Symboly svobody

Odkud se vzaly polské národní symboly a jaké byly jejich dějiny? Od 29. září 2026 do 31. prosince 2027 najdete odpovědi na tyto otázky na nové dočasné výstavě v Muzeu státní hymny v Będominu, pobočce Národního muzea v Gdaňsku, které sídlí v historickém šlechtickém sídle, kde se narodil Józef Wybicki.

Výstava představuje národní symboly jako živý jazyk paměti a jako podoby, které se měnily spolu s osudem státu, avšak nikdy neztratily schopnost vyjadřovat nejdůležitější hodnoty: svobodu, důstojnost a kontinuitu tradice. Vypráví o identitě, hrdosti a historii zapsané v národních barvách, odhaluje původ nejstarších polských znaků, vysvětluje jejich význam a ukazuje, jak se v průběhu staletí dynamicky proměňovaly. Tyto prosté znaky – Bílý orel, národní kokarda či bíločervená vlajka – se staly nositeli emocí a zkušeností dalších generací, provázely chvíle triumfu i porážky, naděje i odporu, a zároveň zůstávaly prostorem, v němž si každý mohl najít svůj vlastní příběh.

Srdcem expozice je bohatá sbírka zobrazení státního znaku, která umožňuje sledovat vývoj Bílého orla prostřednictvím četných exponátů připomínajících moc dynastie Jagellonců, okamžik znovuzískání nezávislosti v roce 1918 a až zcela současné podoby. Kromě zobrazení znaku budou na výstavě k vidění i četné vlajky a prapory, které Poláky po staletí spojovaly. Výstava se však neomezuje jen na předměty; vypráví také o lidech – od válečných hrdinů po současné mistry.

– Mezi nejzajímavější a nejdojemnější exponáty patří původní pruská orlice, která byla bezprostředně po znovuzískání nezávislosti přetvořena na polský státní znak a stala se hmatatelným symbolem svržení jha zaborů. Velkou historickou hodnotu má páska povstalce z Varšavského povstání, posvěcená bojem, a námořní prapory, které vlály na stožárech torpédoborce ORP Błyskawica během bitev druhé světové války a na proslulém Dar Pomorza – říká kurátor výstavy Przemysław Rey.

Doplněním této historické cesty jsou svědkové současnosti, mimo jiné vlajky, které doprovázely polské vojáky během mise v Iráku, nebo vlajka, která vlála nad Polskou arktickou stanicí pojmenovanou po Henryku Arctowském. Každý předmět na výstavě má svůj jedinečný příběh.

– Výstavou chceme připomenout, že skutečná síla národních symbolů nespočívá v jejich materiální podobě, nýbrž ve schopnosti budovat společenství. Jsou to symboly, které dokáží spojovat napříč rozdíly ve věku, názorech a zkušenostech a vytvářejí prostor, v němž se slovo „my“ stává důležitějším než to, co nás rozděluje – dodává Małgorzata Gańska, kurátorka výstavy.

Muzeum státní hymny vzniklo v roce 1978 v historickém šlechtickém sídle, kde se v roce 1747 narodil autor polské hymny Józef Wybicki. Shromažďuje předměty spojené s Józefem Wybickim a jeho dobou, jakož i malbu, grafiku, militária, vlastenecké hudebniny a historické památky z 19. a 20. století dokumentující dějiny „Mazurku Dąbrowského“. Zabývá se také historií ostatních národních symbolů a pravidly jejich používání. Lze v něm zhlédnout dvě stálé expozice: „Józef Wybicki a jeho doba“ a „Osudy Mazurku Dąbrowského“. Nachází se v obci Będomin, zhruba 8 km od Kościerzyny.