Zápisy. Leszek Brogowski a galerie gn 1978–1981

Může se fotografie stát nástrojem kritického myšlení a galerie místem budování nezávislé komunity? Jak tvořit umění v realitě politických omezení? V pátek 9. října v 18.00 proběhne vernisáž výstavy věnované tvorbě Leszka Brogowského a dějinám legendární gdaňské galerie gn, působící v letech 1978–1981 a předchůdkyně Gdaňské galerie fotografie.

Expozice představuje archivní materiály dokumentující jedinečnou konceptuální činnost galerie: fotografie, kresby, grafiky, ephemerní tisky a také v Polsku málo známé kresby a okamžité fotografie Leszka Brogowského a vybraná díla umělkyň a umělců, kteří vystavovali v gn.

Umělec, intelektuál, inženýr

Leszek Brogowski, humanista, intelektuál, inženýr a absolvent Gdaňské technické univerzity, byl jedním z mála umělců pozvaných ke spolutvorbě Mezinárodní sbírky Polaroid (Polaroid Collection) v 80. letech 20. století. Ve své praxi důsledně rozšiřoval pole umění a analyzoval smysl sdělení a materiálnost díla. Fotografii pojímal jako demokratický nástroj, dostupný, všeobecný a nesoucí potenciál společenské změny. V duchu konceptualismu blízkého Fluxu ji využíval jako médium analýzy a dokumentace a vymykal se tradici estetizace obrazu, která v Polsku v letech 1945–1990 dominovala.

Neoavantgarda v Gdaňsku

Galerie gn, působící při Svazu polských umělců fotografů Pomořanského okrsku, se stala jedním z významnějších center konceptuálního a performativního umění v Polsku. Během necelých čtyř let, od 3. ledna 1978 do 13. prosince 1981, se uskutečnilo téměř 50 výstav, z nichž většina byla doprovázena autorskými katalogy. Vedoucím galerie a jejím lídrem byl Leszek Brogowski, který spolu se zapojenými mladými tvůrci Witoldem Węgrzynem, Pawłem Borkowskim a Wojciechem Leszczyńským zval jak uznávané, tak méně známé osobnosti místní i celostátní umělecké scény, mezi nimi Jana Berdyszaka, Wojciecha Bruszewského, Małgorzatu Borowskou, Witosława Czerwonku, Zbigniewa Dłubaka, Terezu Murak, Jadwigu Przybylak, Andrzeje Różyckého, Zofii Rydet a Grzegorze Sztabińského, a také zahraniční umělce jako Victor Burgin, Stano Filko, Milan Grygar, Ivan Kafka, Jürgen O. Olbrich, ORLAN a skupinu HPA (Histoire et Prospection de l'Art).

Činnost gn zapadala do krajiny polské neoavantgardy, utvářené vedle galerií Foto-Medium-Art ve Vratislavi, Akumulatory 2 v Poznani nebo Studio ve Varšavě. Na rozdíl od mnohých z nich nebyla gn spojena s uměleckou vysokou školou; vyrostla z oddolné iniciativy prostředí fotografů, umělců a kritiků.

Zakladatelé galerie nesepsali žádný manifest. Hodnotu umění spatřovali v jeho praktikování, budování vztahů a výměně myšlenek a v důsledném udržování tvůrčího postoje v životě. Cílem nebylo vytvářet mistrovská díla, nýbrž rozvíjet tvůrčí proces jako způsob myšlení a jednání. Proto Leszek Brogowski a s ním spolupracující kritik umění Marceli Bacciarelli zvali každý měsíc se měnících výstav umělkyně a umělce zajímající se o nekomerční a analytickou dimenzi umění, otevřené experimentu a novým formám spolupráce. Jejich činnost zapadala do demokratických uměleckých praxí rozvíjejících se v Polsku a střední Evropě a do mezinárodních sítí výměny.

Výjimečná formule galerie gn

– Formule galerie se ukázala překvapivě současná. Fungovala jako platforma výměny myšlenek, laboratoř spolupráce a institucionální experiment, a nejen jako místo prezentace děl. Brogowski vytvořil nástroj budování vztahů a umělecké komunity, prostor, v němž byl tvůrčí proces stejně důležitý jako jeho výsledek. Vedle galerie AUT (od roku 1981 OUT) byla gn jediným konceptuálním výstavním prostorem v Trójmiastu, říká Małgorzata Taraszkiewicz-Zwolicka, spoluKurátorka výstavy.

Činnost galerie…