Japonská instalace Yayoi Kusamy „Gleaming Lights of the Souls“ je jedním z nejoblíbenějších děl muzea. Instalace z roku 2008 je tvořena místností, kde jsou stěny a stropy pokryty zrcadly, podlaha je vodní zrcadlo a vy stojíte uprostřed vody na plošině.
Ze stropu visí stovka lamp a relé způsobuje, že světlo pomalu mění barvu – takže se my jako diváci stáváme součástí prostorové hloubky, pulsu a univerza instalace. Gleaming Lights of the Souls je naprosto lyrické dílo.
„Jak nekonečný je tento prostor pro smysly,“ píše Poul Erik Tøjner ve své knize Louisiana abc, „tak konečný a přítomný se najednou stane, když se náš vlastní srdeční rytmus synchronizuje s proměnou barev a tiché houpání prostoru mezi nejkrásnějšími barvami a kombinacemi vytváří svůj vlastní jemný elektrokardiogram, ano, jde to přímo k srdci.“
Jejím dalším leitmotivem byly sochařské akumulace. Vypadá to jako surrealismus, ale je to jen Kusama: falické formy vytvořené z vycpané látky, gigantické univerzum malých polštářků ve tvaru penisu, které mohly dobýt cokoli – nábytek, boty, celé místnosti – stříbrné nebo jinak barevné.
Raná díla Kusamy měla výrazný ruční charakter, který by mohl odkazovat na japonskou kaligrafii, ale v New Yorku se rychle seznámila s větším uměleckým polem za hranicemi ruky – veřejným prostorem, uměleckou scénou, médii, publicitou, fotografiemi, klišé – a v jejích aktivitách v 60. letech, kdy točila filmy a performance, které byly kritické vůči institucím a sexuálně orientované, otevřela módní butik a byla hodně vidět, a to i v tisku, je toho hodně, co připomíná Warhola.
Kusama instalace
Stálá
