Divoká a prudká, sebezničující a obnaženě upřímná, ale také křehká a delikátní. Umění a tvůrčí síla se u Tracey Emin, jedné z nejznámějších osobností současného umění vůbec, doslova stávají otázkami života a smrti.
Tracey Emin (nar. 1963) používá sama sebe, vypráví o sobě – někteří by asi řekli odhaluje – a je tak motorem i mechanismem při tvorbě obrazů sebe sama. Může to znít soukromě a zasvěceně, ale právě tato obnaženě upřímná výzva k vnějšímu světu se ukázala mít přímou, působivou přitažlivost pro obrovské množství lidí, a to od doby, kdy se Emin prosadila na mezinárodní umělecké scéně.
Stalo se tak v 90. letech, kdy byla součástí slavné skupiny mladých britských umělců Young British Artists (YBA) – a vyvrcholilo to, když v roce 1999 vystavila My Bed, svou neustlanou, upřímně řečeno špinavou postel v Tate. Dílo, které bylo s velkým rozruchem nominováno na prestižní Turnerovu cenu.
Prostřednictvím malby, kresby, sochařství, textilu, filmu a instalace tato výstava – která vzniká v úzké spolupráci s umělkyní a obsahuje díla, která dosud nebyla nikdy vystavena – ukazuje celý příběh o Tracey Emin a s ní. Život s znásilněním, potratem a velmi vážnou nemocí – život v obrazech, nesený tvůrčí silou navzdory, odvahou a bojem, zoufalstvím a radostí.
Zde se rozvíjí téměř 40 let průkopnické praxe, která ukazuje, jak Tracey Emin neustále posouvá hranice a využívá ženské tělo jako silný nástroj k prozkoumávání vášně, traumatu, bolesti a uzdravení.
Výstava se také zaměřuje na celoživotní angažovanost Tracey Emin v malířství a představuje řadu jejích nejnovějších děl – předběžný vrchol nesčetných způsobů, jakými dokázala svůj život promítnout do svého umění.
Tracey Emin
Otevírá za 37 dní
