Divoká a násilná, sebezraňující a bolestně upřímná, ale také křehká a jemná. Umění a tvůrčí síla se doslova stávají otázkami života a smrti u Tracey Emin, jednoho z nejznámějších jmen současného umění vůbec.
Tracey Emin (nar. 1963) používá sebe sama, vypráví o sobě – někteří by řekli, že se odhaluje – a je tak motorem i mechanismem při vytváření obrazů sebe sama. Může to znít soukromě a zasvěceně, ale právě tento bolestně upřímný přístup k vnějšímu světu se ukázal mít přímou, působivou přitažlivost pro obrovské množství lidí, od té doby, co Emin prorazila na mezinárodní umělecké scéně.
Stalo se tak v 90. letech, kdy byla součástí slavné skupiny mladých britských umělců Young British Artists (YBA) – a vyvrcholilo to, když v roce 1999 vystavila My Bed, svou neustlanou, doslova špinavou postel v Tate. Dílo, které bylo s velkým rozruchem nominováno na prestižní Turnerovu cenu.
Prostřednictvím malby, kresby, sochy, textilu, filmu a instalace tato výstava – vznikající v úzké spolupráci s umělkyní a zahrnující dosud nikdy nevystavená díla – ukazuje celý příběh Tracey Emin. Život znásilnění, potratů a velmi vážných nemocí – život v obrazech, nesený tvůrčí silou navzdory, odvahou a bojem, zoufalstvím a radostí.
Zde se rozvíjí téměř 40 let průkopnické praxe, která poukazuje na to, jak Tracey Emin neustále posouvá hranice a používá ženské tělo jako silný nástroj k prozkoumávání vášně, traumat, bolesti a uzdravení.
Výstava se také zaměřuje na celoživotní angažovanost Tracey Emin v malířství a představuje řadu jejích nejnovějších prací – předběžnou kulminaci nesčetných způsobů, jimiž dokázala svůj život přetavit do svého umění.
Tracey Emin: V divočině, upřímně a zranitelně
Otevírá za 82 dní
