Sny nemají název

Tato rozsáhlá prezentace vybraných děl ze sbírky muzea se rozvíjí ve čtyřech hlavních liniích a je k vidění ve Východním křídle a v Sálu sloupů. S 99 díly 59 umělců se rozprostírá jak v čase, přesně na století, tak výrazně ve výrazu.

Vybraná díla ze sbírky Louisiany jsou seskupena napříč časem a geografií, přičemž orientačními body jsou kategorie barva, vyprávění, prostor a obraz. Název výstavy, Les rêves n’ont pas de titre – Drømme har ingen titel, je převzat z díla francouzsko-alžírské umělkyně Zineb Sedirové, které je součástí prezentace.

„Slovo ‚obraz‘ používáme pro téměř veškeré umění,“ říká ředitel muzea Poul Erik Tøjner, který tento výběr sestavil. „Ať už jde o obraz koně, nebo o obraz podmínek lidské existence… Ale všechna umělecká díla nechávají něco být dominantnější než něco jiného,“ vysvětluje:

„Barva může převzít vyprávění, prostor v obraze se stane výrazným – socha je také obrazem a obraz je také věc. A pak jsou tu obrazy, které všichni neustále pořizujeme: fotografie. Ty mohou zase ukazovat zcela jinam než na důvěrně známý svět každodennosti. Záleží na uměleckém uchopení.“

V Buegangen lze objevovat řadu fotografických sérií, které se točí kolem pohlaví, identity a historie. Najdete zde díla mimo jiné od Roni Horn, Ugo Rondinone, Ulaye, Gauri Gill a Francesci Woodman.

Sbírka Louisiany je dynamická veličina, která nejen dál roste, ale také se pohybuje po budově, kde je během roku zapojena do vybraných prezentací. Trvalá díla domu tak slouží jako jakási zvuková základna pod proměnlivými výstavami. Zároveň to umožňuje ukazovat jednotlivá díla novými způsoby a v měnících se konstelacích.

Dozvědět se více o sbírce Louisiany