Díla Alberta Giacomettiho představují v Louisianě absolutní centrum pozornosti. Velká sbírka jeho originálních soch v muzeu – i v mezinárodním měřítku – se téměř zázračně snoubí s architekturou Bo a Wohlerta.
Na cestě přes severní křídlo do Giacomettiho sálu se návštěvník Louisiany setká se dvěma důležitými díly z jeho surrealistického období, konkrétně se „Lžící ženou“ a „Kráčející ženou“. V samotném sále (a v malých „skicách“ umístěných za sklem ve zdi směrem k Dětskému domu) však čeká setkání s vyzrálejším Giacomettim a sochami, které působí podivně moderně a zároveň velmi, velmi staromódně.
Postavy vycházejí z tradice, píše Poul Erik Tøjner v knize „Louisiana abc“, která sahá až k Etruskům nebo připomíná něco, co prošlo erupcí Vesuvu, čímž zároveň evokují asociace s lidmi v postatomové pustině.
Sál Giacometti
Stálá
