Krajina polské duše – výstava v Prezidentském paláci

„Krajina polské duše“ je výstava, která navazuje na již více než desetiletou tradici prezentace polského umění v Prezidentském paláci Polské republiky, pořádaná muzejními institucemi.

Zobrazení, byť jen v hrubých rysech, krajiny polské duše vyžaduje položení dvou zřejmých, avšak obtížných otázek – o podstatě polskosti a o pramenech, z nichž je cítit, tedy o tom, co formovalo naše vědomí. Vyprávění výstavy je postaveno právě na těchto otázkách. Malá výstava, skládající se z třiceti tří děl, však svou povahou není ani tak pokusem o úplnou odpověď na tyto otázky, jako spíše pouhým nástinem, jakýmsi „impresí na téma…“.

To určité něco, co nám dává vnímat daný motiv, tón či charakteristiku jako polskou, nelze vždy přesně pojmenovat ani vyjádřit slovy. Odpověď na otázku podstaty polskosti je proto vždy do jisté míry subjektivní, stejně jako jsou výsledky hledání jejího vizuálního vyjádření, což je v kontextu tvorby výstavy zásadní.

Zdá se však, že je snazší identifikovat zdroje polské kolektivní senzibility. Sdílená minulost a historie patří mezi nejdůležitější z nich, zejména historie 19. století – století národních povstání a boje za nezávislost, během něhož jsme se formovali jako moderní národ. To je jedno z dominantních témat výstavy, která je také pokusem nahlížet na 19. století prizmatem polské romantické literatury – jejích dvou mistrovských děl: Předsvitu (1843) Zygmunta Krasińského a Anhelliho (1838) Juliusze Słowackého.

Náboženství a víra v Boha, hluboce protkané polskou historií a kulturou, jsou dalším z faktorů, které nás formovaly, jak ukazuje výstava, přičemž upozorňuje i na posvátno v širším slova smyslu, jehož je umění projevem. Polská krajina, bohatá na atmosféru, evokuje pocit mystické jednoty posvátného a přírody, o čemž svědčí vystavená díla několika umělců z druhé poloviny 19. století a přelomu 19. a 20. století.

Výstava „Krajina polské duše“ byla uspořádána v sérii reprezentativních místností Prezidentského paláce, zahrnující Předpokoj, chodbu vedoucí k Kanceláři prezidenta Polské republiky, Sloupovou síň, Obrazovou galerii a přilehlé schodiště.

Vystaveny jsou díla umělců jako: Piotr Michałowski, Leon Kapliński, Aleksander Kotsis, Adam Chmielowski, Józef Chełmoński, Witold Pruszkowski, Stanisław Witkiewicz, Leon Wyczółkowski, Jacek Malczewski, Roman Kochanowski, Jan Stanisławski,

Józef Czajkowski, Stanisław Kamocki, Henryk Uziembło, Wlastimil Hofman, Stanisław Podgórski, Tadeusz Makowski, Zbigniew Pronaszko a Józef Czapski.

Rádi bychom vyjádřili zvláštní poděkování čtyřem muzeím, která nám laskavě zpřístupnila svá díla, jež jsou nesmírně důležitá pro koncepci výstavy:

Výstavu doprovází ilustrovaný průvodce.

Kurátorka výstavy: dr Beata Studziżba-Kubalska Koordynacja wystawy: Aleksandra Kłaput Aranżacja wystawy: Marta Staszków