Umění a řemeslo. Kraków řemeslníků

Město, které spatřovalo svůj rozvoj v silném řemesle, se od 14. století snažilo zajistit řemeslníkům sdruženým v cechách přednost v přístupu k materiálům a výhradní právo výroby a prodeje na území Krakova. Dbalo se o kvalitu vzdělávání a vyráběného zboží, které bylo vizitkou města. Za to byli řemeslníci povinni vyzbrojovat baštu a bránit město v případě nebezpečí. Po zrušení povinné příslušnosti k cechům v roce 1859 se v Krakově o zvyšování kvality vzdělávání řemeslníků snažil personál Muzeum Techniczno-Przemysłowe, kněz Mieczysław Kuznowicz založil Svaz průmyslové a řemeslné mládeže a v roce 1927 vznikla Řemeslnická komora.

Představíme předměty spojené s krakovskými řemeslníky od 15. do 20. století, se zaměřením na novověk, a soustředíme se na profese, které se na výstavách vystavují méně často, jako např. truhláři, nožíři, konvisaři či výrobkyně umělých květin. Bude možné nahlédnout do dílny hrnčíře z Garbar z 16. století, prohlédnout si hodinářské výrobky krakovských mistrů z 18. století – Jana Jakuba Lichtego a Johanna Gottfrieda Krosze – a perníkové formy z 19. století firmy Antoniego Rothego, jehož specialitami si pochutnávali Krakované.

S výchovou řemeslníka i s příslušností k cechovní organizaci je spojena barvitá obřadnost a fascinující rekvizity. Na výstavě vysvětlíme význam předmětů, které provázejí řemeslníky v jednotlivých etapách učení, na cechovních schůzích a slavnostech. Představíme „dobré obyčeje“, wilkomy, majstersztyki, obesłania, pasyjki, lady, majstersztyki, chorągwie a také diplomy s promyšlenou výzdobou.

Na začátku výstavy projdeme postupné etapy řemeslnické profesní dráhy (I. Cech, II. Od učedníka k mistrovi, III. V dílně), poté představíme cech jako organizaci se soudními a volebními funkcemi (IV. Na schůzi a v hospodě), ale také zvyky doprovázející svolávání na schůzi, průběh zasedání i společné hodování. Výstava rovněž vypráví o metodách regulace a kontroly řemeslnických výrobků cechy a městem (V. Kontrola materiálů, měr a vah. Limity prodeje) a o společenských aspektech cechů jako náboženských bratrstev (VI. Náboženský život se týká cechu). S náboženským, ale i občanským životem souvisejí veřejná vystoupení řemeslníků tzv. pod korouhví (VII. Průvody a procesí. Reprezentace). Na závěr představíme příklady místního vlastenectví a občanských postojů a také přínosu pro kulturu a rozvoj země (VIII. Účast řemeslníků na dějinách města a národa).

O tom, jak vypadá řemeslo dnes a zda zůstaly prvky spojující je s dřívějšími řemeslnickými organizacemi, se dozvíte z rozhovorů s krakovskými řemeslníky.

Nezapomněli jsme ani na děti – po výstavě je provede myška Trudzia a pracovní list, který uspořádá nasbírané informace, je povzbudí k samostatné prohlídce.

Důležitou součástí naší nabídky je vzdělávací program doplňující prezentovaná témata: přednášky, workshopy a procházky pro různé věkové skupiny – děti, dospělé, rodiny a seniory – a pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením.

Výstavu doprovázejí publikace. Pro zájemce o hlubší poznání prezentovaných témat vznikl katalog expozice, zatímco nejmenší spolu s hrdinou knížky určené pro ně, chlapcem Jankem, navštíví dílny dávných řemeslníků: hrnčíře, konvisaře a ševce.