Historie katalogu oeuvre Aliny Szapocznikow

Katalog pro Alinu

Maketa katalogu soch Aliny Szapocznikow, kterou Roman Cieślewicz vytvořil v měřítku 1:1, má sama o sobě vizuální hodnotu. Připravená analogově nabízí potěšení z pohledu na jedinečný objekt, který svědčí o grafickém navrhování předdigitální éry. Autorovy rukou psané poznámky, nanesené na kalkách červeným fixem, obsahují typické technické pokyny pro tiskárnu, používané při sazbě publikací v 70. letech 20. století, například „reprodukovat na čáru“, „klišírovat přímo z makety“, „retušovat dole u fotografie“, „tenký filet kolem dokola“.

Vedoucí barvou publikace, vyznačenou na vnitřních stranách obálky, je odstín kobaltové modři. Šipky naznačují vzdálenosti jednotlivých prvků od sebe. U textů ve dvou jazykových verzích, polské a francouzské, jsou uvedeny pokyny k řezu a velikosti písma, proložení a rozdělení do sloupců. Zvolena byla jednoduchá bezpatková Helvetica. Rozkladové strany mají přesně vyrýsovanou síť typografických linek. Prázdná pole Cieślewicz doplnil názvy soch a čísly od 1 do 419. Rozsah je „17 šestnáctek“ a jeden prázdný karton ponechaný v záloze.

Dne 30. května 1975 Cieślewicz odeslal maketu letecky z Paříže do Lodže. Vážila 13 kg a obsahovala 500 fotografií. Hodnota zásilky uvedená v celním prohlášení činila 5000 francouzských franků. Zásilka byla určena Muzeu umění v Lodži, které pořádalo výstavu soch Aliny Szapocznikow, zemřelé v roce 1973.

První posmrtná výstava a poslední snímek katalogu

Retrospektivní výstava soch Aliny Szapocznikow, konaná od září do října 1975 v Muzeu umění v Lodži, nebyla prvním posmrtným představením tvorby umělkyně. Několik týdnů po její smrti v roce 1973 vystavilo Muzeum moderního umění v Paříži (ARC – Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris) vybrané exempláře „Nádorů“ a celý cyklus „Herbáře“, složený ze 14 polyesterových odlitků částí těla. Cieślewicz přiložil negativ z dokumentace této výstavy jako poslední stranu katalogu oeuvre, který shromažďoval celé sochařské dílo Szapocznikow. Jde o snímek plnorozměrného odlitku těla umělčina syna Piotra Stanisławskiego, vytvořeného z hlíny, sádry a polyesteru. Socha „Piotr – celý akt“ spočívá na nízkém bílém podstavci uprostřed vysoké místnosti.

Společná výstava a katalog

Práce na výstavě a katalogu probíhaly souběžně. Začaly na jaře 1973 shromažďováním informací o sochách a kresbách umělkyně, které se nacházely ve sbírkách institucí, muzeí a soukromých osob. Byla rozeslána četná žádost o placené pořízení kopií fotografické dokumentace soch, jež byly k dispozici. Hledány byly také rozhlasové pořady a filmové záznamy z Filmového týdeníku věnované Szapocznikow, které se měly zařadit do bibliografie. Podrobnou korespondenci vedl tehdejší ředitel Muzea Ryszard Stanisławski, který měl být kurátorem výstavy.

Podle původního harmonogramu bylo zahájení plánováno na březen 1975. V květnu měla výstava mít druhé uvedení v Národním muzeu ve Wrocławi. Muzeum od počátku podmínilo svou spoluúčast tím, že výstava bude přístupná v době, kdy se ve Wrocławi koná kongres AICA v květnu 1975, což mělo pro instituci „prestižní“ význam. Bohužel „z technických důvodů“ bylo nutné přesunout vernisáž na září, což vedlo k odstoupení Národního muzea ve Wrocławi od dalších prací na společné výstavě a katalogu a k omezení jeho účasti na zapůjčení děl ze sbírky. Toto rozhodnutí mohlo přispět k nezdaru vydání Cieślewiczova projektu, který měl být zpočátku financován Národním muzeem ve Wrocławi.

Celý text doprovázející výstavu je ke stažení v příloze níže.

Odborná a redakční spolupráce: Maciej Cholewiński, Marta Skłodowska, Marcin Stasiewicz.