Anna Krzymańska. Medaile a plakety

Od 25. září 2026 do 10. ledna 2027 v Muzeu užitého umění na Královském hradě v Poznani bude představena výstava tvorby významné poznaňské sochařky Anny Krzymańské v oblasti drobného reliéfu.

Drobný reliéf zahrnuje jak medaile, tak plakety, a také „reliéfy“, které sama umělkyně označovala a vnímala jako samostatnou kategorii a které stojí na pomezí mezi plaketou a sochou, vyznačují se relativní plochostí, ale zřetelně směřují k monumentalitě.

Vystavené objekty pokrývají všechna období její tvorby a ukazují celou škálu uměleckých stylů, kterým se věnovala v průběhu několikadesetileté činnosti.

Anna Krzymańska, 1973, foto Z. Ratajczak

Anna Krzymańska, 70. léta, foto Teresa Fitzner

Na výstavě bude k vidění téměř 270 děl. Půjde o plakety a medaile odlévané v bronzu a sádrové modely, a také kresebné návrhy medailí, které nebyly realizovány.

Expozici dále doplní pět volně stojících soch umělkyně, které jsou ve sbírce Galerie současného umění Národního muzea v Poznani.

Je to první tak velká výstava medailí a plaket Anny Krzymańské.

„Dáma polské sochařství“

Anna Krzymańska (1932–2021), rodačka z Poznaně, bývá nazývána „dámou polské sochařství“. Zatímco její sochařská díla jsou poměrně dobře známa a je s nimi běžně spojována, její plakety a medaile dosud nedostaly náležitou pozornost od dějinářů umění, numismatiků ani sběratelů.

Příležitostí k nápravě tohoto zanedbání se stalo získání bohaté sbírky předmětů drobného reliéfu přímo z ateliéru umělkyně Národním muzeem v Poznani. Výzkumný a výstavní materiál, který věnovala rodina, doplnil dosavadní sbírku a stal se podnětem k vydání samostatného svazku katalogu sbírek MNP. Přístup k novým archivním materiálům, které dosud nebyly vědecky využity, umožnil širší představení této významné tvůrkyně, která si zaslouží místo v panteonu nejlepších polských medailérů.

Anna Krzymańska, „Čas“, MNP GN H 1598

Anna Krzymańska „Maria Dąbrowska“, MNP GN H 1595

Anna Krzymańska, „Oceán“, MNP GN H 1577

Mezi monumentem a malou formou

Na počátku kariéry chápala malé formy jako „lákadla“, která měla přilákat zadavatele zajímající se o monumentální sochu. Ačkoli velké realizace byly její první a nikdy neuhaslou láskou, veřejných zakázek nebylo mnoho. Horší bylo, že ty, které byly schváleny k realizaci, procházely často úřední „úpravou“, jež výrazně zasahovala do původního záměru autorky.

Tato zkušenost vedla Krzymańskou k tomu, že malé sochy začala pojímat jako prostor zcela osobní. Tvořila je čistě pro radost, bez ohledu na převládající módu, trendy a vnější tlaky. Tato přirozená záliba v komorní formě jí otevřela přímou cestu do světa medailérství.

Anna Krzymańska na dětském hřišti ve Słupii Wielké, 1970

U jedné ze svých venkovních soch, 60. léta

Anna Krzymańska, 70. léta, foto J. Nowakowski

Zrození medailérky

Začátek 70. let přinesl tvůrčí výbuch. Ačkoli nadále tvořila sochy a keramické reliéfy, její pozornost se přesunula k medailérství. V roce 1971 vytvořila Anna Krzymańska ikonického Houslistu, inspirovaného amatérským hraním jejího otce. Až do konce 80. let vytvářela ročně na deset až dvacet prací.

Výstavu v Muzeu užitého umění doprovází publikace obsahující všechna díla umělkyně z oblasti drobného reliéfu, která se nacházejí v Národním muzeu v Poznani, a která je dalším svazkem katalogu našich sbírek.

Anna Krzymańska, „Houslista“, 1971, MNP GN E 8330

• 27.09 (neděle), 13:00 – Kurátorská prohlídka, dr. Witold Garbaczewski
• 4.10 (neděle), 13:00 – „Příběhy vytesané v bronzu. O medailích a plaketách Anny Krzymańské“, odborná přednáška, moderuje Marta Piekarska
• 11.10 (neděle), 12:00…