Smrt je teprve začátek. Mumie, amulety a pohřební masky starověkého Egypta

Muzeum im. Jacka Malczewskiego v Radomiu zve na výstavu „Smrt je teprve začátek. Mumie, amulety a pohřební masky starověkého Egypta“

Pro starověké Egypťany neznamenala smrt konec existence, nýbrž počátek nové etapy života a cesty do světa bohů. Aby člověk dosáhl věčnosti, bylo nutné se na tuto cestu náležitě připravit. Klíčový význam měla péče o tělo, řádný pohřeb, odpovídající vybavení hrobky a zajištění ochrany zesnulého během putování záhrobím. Egypťané věřili, že o osudu člověka po smrti rozhodují také jeho činy vykonané za života. Při soudu Usirovi bylo srdce zesnulého, považované za sídlo paměti, svědomí a morálky, váženo proti peříčku bohyně Maat, symbolu pravdy, spravedlnosti a kosmického řádu. Příznivý výsledek soudu otevíral cestu k věčnému životu a proměně v ach, tedy dokonalou, proměněnou podobu existence.

Egyptská představa člověka byla velmi složitá. Člověk byl chápán jako celek, tvořený tělem a různými aspekty své existence, mezi nimi ka, ba, jménem (ren), stínem (šut) a srdcem (ib). Zvláštní místo zaujímal ach, tedy proměněná a posvěcená podoba zesnulého, dosažená správnými rituály a úspěšným průchodem procesem posmrtné proměny. Dosažení stavu ach znamenalo možnost dalšího bytí ve sféře božské a účasti na řádu světa. Aby byla zesnulému zajištěna možnost dalšího bytí, bylo nesmírně důležité zachovat jeho tělo a řádně vykonat pohřební obřady. Tělo totiž nebylo chápáno pouze jako pomíjivá schránka, nýbrž zůstávalo podstatným prvkem vztahu mezi zesnulým, jeho ka, místem pohřbu a hrobovým kultem. Proto se tak velký význam přikládal mumifikaci, pohřebním rituálům a náležitému vybavení hrobky.

Výstava „Smrt je teprve začátek. Mumie, amulety a pohřební masky starověkého Egypta“ umožňuje nahlédnout do egyptských představ prostřednictvím dochovaných předmětů a uměleckých děl. Prezentované památky ukazují, jak představy o smrti, bozích a záhrobí pronikaly všemi oblastmi života. Nádoby, ozdoby, předměty denní potřeby, součásti hrobové výbavy, zobrazení a texty tvořily ucelený systém víry, jehož cílem bylo zajistit zesnulému bezpečí a úspěšný přechod do věčnosti. Pohřeb nebyl pouhým loučením, nýbrž pečlivě připraveným rituálem, který měl zesnulému umožnit bezpečnou cestu do světa bohů a další existenci v záhrobí. Předměty ukládané do hrobek, jako nádoby, potraviny, ozdoby či předměty denní potřeby, měly zesnulému zajistit vše, co mohl po smrti potřebovat, zatímco texty, modlitby, zaklínadla a zobrazení plnily ochrannou a magickou funkci a podporovaly ho na cestě k věčnému životu.

Na výstavě budou prezentovány památky ze sbírek Muzeum Narodowego w Warszawie, Muzeum Narodowego w Krakowie, Muzeum Książąt Czartoryskich, Muzeum Archeologicznego w Krakowie, Instytutu Archeologii Uniwersytetu Jagiellońskiego, Centrum Edukacji Przyrodniczej UJ, Muzeum Uniwersytetu Warszawskiego a Muzeum Ziemi Kujawskiej i Dobrzyńskiej we Włocławku. Každý z prezentovaných předmětů je součástí širšího příběhu o člověku, jeho vírách, každodennosti a touze překročit hranici smrti.

Jedním z klíčových bodů výstavy je Tell el-Murra, archeologická lokalita ležící v severovýchodní části nilské delty, asi 100 kilometrů severovýchodně od Káhiry. Od roku 2008 se zde provádí výzkum Polskou archeologickou misí v severovýchodní nilské deltě, působící v rámci Instytutu Archeologii Uniwersytetu Jagiellońskiego. Vedoucími expedice jsou dr hab. Mariusz Jucha a Grzegorz Bąk-Pryc.

Tell el-Murra je výjimečným místem, neboť se dochovalo ve velmi dobrém stavu. Lokalita se v krajině nilské delty stále zřetelně rýsuje a vyčnívá…