Výstava „Dirigent X Muzy z Radomia. Andrzejovi Wajdovi k 100. výročí narození a 10. výročí úmrtí“

Výstava a doprovodný katalog, které mají být svého druhu výročním poctou, mají ukázat vztahy Andrzeje Wajdy k jeho rodnému Radomu, jehož je čestným občanem od roku 2001. Hlavní osou expozice jsou výtvarné práce režiséra ze sbírky Muzea Jacka Malczewského, z velké části vytvořené v Radomi za německé okupace, dále četné rodinné památky ze sbírek Muzea japonského umění a techniky „Manggha“ v Krakově a také filmové plakáty, publikace a katalogy. K tomu přistupuje rozsáhlá vyprávěcí linie o umělcích a učitelích, s nimiž se mladý A. Wajda setkal v Radomi a s nimiž ho později pojilo celoživotní přátelství: Wacław Dobrowolski, Wiktor Langner, Adam Stalony-Dobrzański, Stanisław Gronkowski, Eugeniusz Pisarek a Elżbieta Jackiewiczowa. Jedním z nejcennějších artefaktů expozice, kolem něhož je vybudován samostatný příběh, je šavle režisérova otce, kapitána 72. pěšího pluku v Radomi Jakuba Wajdy. Mnoho let ležela zakopaná v zemi a Andrzej Wajda ji v nevšedních okolnostech získal zpět koncem svého života.

Expozice „Dirigent X Muzy…“ je v první části pojata jako vyprávění o formativním období mladého umělce, které připadlo na dobu druhé světové války. Válka formovala celou generaci tvůrců, kteří se v následujících letech vyrovnávali s jejím traumatem a zúčtovávali s bolestivou minulostí, a to jak na individuální úrovni, tak v osudech celého národa. Andrzej Wajda, patřící k generaci „Kolumbů“, se v mnoha svých filmových dílech vracel k dobám nacistické a sovětské okupace. Jako nejvýznamnější představitel polské filmové školy vytvořil kanonická díla kultury, bez nichž si dnes lze stěží představit naše vnímání druhé světové války, s jejím tragickým rozměrem, hekatombou, ale i s individuálními lidskými drámaty, morálními dilematy a těžkými, nejčastěji bolestnými volbami.

První část výstavy představuje práce mladého chlapce z Radomi, nadšeného malbou a kresbou, který chtěl navzdory nepříznivým okolnostem rozvíjet své umělecké nadání. Důležitým prvkem je také dokumentární kontext prezentovaných děl, tedy rodinné památky Wajdových: vysvědčení, fotografie, dokumenty, školní sešit i dojemný marník, který pro své syny vyrobil otec Jakub Wajda. Prvkem, který tato díla „rozsvěcuje“, zhotovená převážně na levném materiálu a levnými barvami (což z roku na rok ovlivňuje jejich vzhled a blednoucí barevnost), jsou naopak vybrané obrazy ze sbírky našeho Muzea, dary Krystyny Zachwatowicz-Wajdy a Andrzeje Wajdy, vytvořené profesionálními a uznávanými umělci. Vznikaly sice v různých poetikách a technikách, ale dohromady jsou krásné.

Druhá část výstavy představuje výběr plakátů k filmům Andrzeje Wajdy, po léta shromažďovaných varšavským sběratelem, kritikem umění a kurátorem výstav Jerzym Brukwickim. Díky podpoře Samosprávy Mazovského vojvodství jsme je mohli zakoupit do našich sbírek. Jde především o díla nejvýznamnějších polských umělců, uznávaných po celém světě, tedy tvůrců polské plakátové školy (Roman Cieślewicz, Franciszek Starowieyski, Waldemar Świerzy, Wojciech Zamecznik) a pokračovatelů jejich díla a úspěchů (Marcin Mroszczak, Rafał Olbiński, Andrzej Pągowski, Wiktor Sadowski, Wiesław Wałkuski).

Kurátor výstavy: Marcin Kępa

Čestnou záštitu nad výstavou převzali:

Maršálka Senátu Małgorzata Kidawa-Błońska

Ministryně kultury a národního dědictví Marta Cienkowska

Maršálek Mazovského vojvodství Adam Struzik

Paní Krystyna Zachwatowicz-Wajda