4 roční období… přítomnosti

4 roční období… přítomnosti je mé vyprávění o ženě, která ke své božskosti nepotřebuje jméno. V posledních letech se témata mých prací točila kolem emočních teplot, které pronikají ženskou podstatou existence – její jedinečnosti, téměř nadpřirozené tvořivé síly, spojení s přírodou, ale také ztráty sebe ve prospěch nového. Neodkazuji k jedné konkrétní postavě – ona je současným vyjádřením „přítomnosti” ženské energie, zároveň vepsané do cyklu přírody, do řádu světa, mysli a emocí. Její tělo není hranicí, nýbrž místem přechodu: jednou září vzhůru zlatými nitěmi, jindy se rozpouští v barvě, v mlze, ve stínu.

Název se záměrně odpoutává od doslovných ročních období a zachovává pouze jejich rytmus – čtyři podoby téhož stavu bytí ženou, zároveň jako různé stavy skupenství téže síly. Díla shromážděná v cyklu ukazují tělo, které nikdy není uzavřenou, stabilní formou s vymezenou hranicí. Téměř vždy je v procesu stávání se, rozpouštění nebo vynořování – obklopeno nitěmi, liniemi, pásy barvy, které překračují hranici kůže a spojují postavu s tím, co ji obklopuje. Nit, kořen, paprsek a barevná šmouha se v mých pracích stávají hlavním vizuálním motivem, vyprávějícím o propustnosti těla a psychiky.

Kolorit sleduje emoční rytmus cyklu – od tlumené, kouřové temnoty, přes smyslovou, rozlitou paletu modrých a růžových tónů, až po zemité, rezavé napětí a chladný, pohasínající mrak. Mění se také míra rozpuštění formy: od siluety sotva vynořující se z pozadí, přes tělo zcela roztavené v barvě, po postavu nesoucí vlastní tíhu a nakonec mizející v beztvaré mlze.

Nejde o ilustraci víry, nýbrž o její stopu – o paměť na to, že ženskost v sobě odjakživa nesla něco nezkrotného a posvátného. Je oděna zároveň do křehkosti a citlivosti splynuté se silou, mocí a vytrvalostí. Současnost se tuto mnohovrstevnatost snaží zkrotit, zploštit, učinit bezpečnou. Výstava se tomu vymyká.

Přítomnost, o které cyklus mluví, není pasivní. Je to aktivní forma trvání – v těle, v přírodě, ve vesmíru – nezávislá na pohledu zvenčí, nepotřebující potvrzení, aby existovala v plnosti. Žena na těchto obrazech nepředstavuje přírodu ani božství – ona je obojím, v každé ze svých čtyř, zároveň přítomných podob.

Katarzyna Koch