Klimt ztracen

Stálá expozice se zaměřuje na Klimtovo studio – jediné, které se nachází na jednom z jeho bývalých pracovišť.

Zejména ve Vídni, ale i po celém světě, se Klimt zdá být všudypřítomný. Jeho umění se stalo veřejným majetkem. Zapomíná se na to, co se ztratilo v souvislosti s jeho díly a životem: uloupené umění, vrácené umění, zmizelé umění a nespočet příběhů o sběratelích, pachatelích a obětech.

Klimtova poslední ateliérová budova dodnes stojí uprostřed velké zahrady na okraji Vídně. Jeden osamělý růžový keř přežil časy, nic jiného. Klimt je sto let po smrti. Jeho sběratelé a mecenáši už také nežijí. Mnozí z nich byli nacisty pronásledováni, oloupeni, vyhnáni nebo zavražděni. Část Klimtových děl se ztratila, shořela a beze stopy zmizela. Zbytek se již nenachází na stěnách salonů jeho sběratelů, ale většinou v muzejních prostorách. Život, který se denně odehrával před jeho obrazy, je stejně ztracen jako osobní, rodinný vztah, který spojoval majitele a umění.

Výstava se zabývá otázkou, jak se vypořádat se ztrátou, která dalece přesahuje jednotlivá umělecká díla. A představuje široké veřejnosti některé protagonisty z tehdejší i dnešní doby, stejně jako ztracené Klimty z nového úhlu pohledu.