Střízlivě, jasně, objektivně – tak se snažili lidé po konci první světové války, která byla stejně tak plná ztrát jako dalekosáhlých důsledků, doslova nově podívat na svět. „Umělecká fotografie“ pěstovaná do roku 1914, zejména v kruzích ambiciózních amatérů, se svým idealizujícím esteticismem dosloužila. Bylo požadováno přímé, neokázalé, mediálně vhodné vizuální vyjádření, spojené s jasným přiznáním se k technické moderně. V Německu se Ellen Auerbach, Aenne Biermann, Karl Blossfeldt, Alfred Ehrhardt, Albert Renger-Patzsch nebo August Sander věnovali „Nové objektivní fotografii“, která dosáhla svého vrcholu výstavou Film und Foto pořádanou v roce 1929 Německým spolkem řemeslníků (Deutscher Werkbund). Apel přehlídky na současný vizuální jazyk, která se bezprostředně po Stuttgartu představila i ve Vídni, zanechala své stopy mimo jiné v díle Rakušanek a Rakušanů Trude Fleischmann, Grete Kolliner nebo Rudolfa Koppitze.
Výstava představuje podél centrálních motivických a tematických komplexů více než sto vynikajících uměleckých pozic nové fotografie z 20. a 30. let 20. století a shromažďuje díla z renomovaných evropských muzeí, institucí a sbírek, včetně dosud nevystavených děl ze soukromého vlastnictví.
Zpět na přehled
NOVÉ. OBJEKTIVNÍ.
Otevírá za 25 dní
