Lidová kultura Gdaňského Pomořanska

Sídlem Etnografického oddělení Národního muzea v Gdaňsku je třípodlažní budova Opatovského špýcharu, postavená za opata Franciszka Mikołaje Zaleského na počátku 18. století. Datum dokončení stavby (rok 1723) je patrné na kartuši umístěné nad vstupním obloukem, vytesané u paty erbu Godziemba.

Výstava prezentovaná uvnitř se týká tradičních forem venkovského hospodářství různých etnických skupin obývajících oblast Gdaňského Pomořanska: Kašubů, Kociewiaků, Borowiaků, Powiślanů, Żuławianů. Shromážděný materiál na výstavě umožňuje sledovat základní činnosti zmíněných etnických skupin, související s každodenním životem, jako bylo rybářství, pěstování plodin, chov zvířat a domácí zpracování potravin. Pokrývá období, kdy selská ekonomika byla stále do značné míry soběstačná a mnoho potřebných nástrojů a vybavení se vyrábělo doma.

Chronologicky se výstava týká období od poloviny 19. století do druhé poloviny 20. století, i když mnoho z vystavených předmětů si zachovalo formu sahající do mnohem delšího časového období.

Přírodní podmínky této kulturní oblasti, četné řeky a jezera, mořské pobřeží, vytvářely příznivé podmínky pro rozvoj různých forem rybářství. Na výstavě je patrná velká rozmanitost pracovních nástrojů, od nejjednodušších, sloužících k individuálnímu rybolovu, po složitější, jak z hlediska konstrukce, tak způsobu jejich používání.

Nejdůležitějším zaměstnáním obyvatel Pomořanska, tvořícím základ obživy, bylo pěstování plodin a s ním spojený chov zvířat. Nástroje shromážděné v této části expozice ilustrují celý cyklus zemědělských prací: kypření půdy, orbu, péči o rostliny, sklizeň a mlácení.