Díla okamžitě rozpoznatelná i méně známá, z kolekce malby a sochařství Slezského muzea v Katowicích, tvoří nesmírně zajímavé panorama estetických jevů rané a zralé moderny. Její počátek představují první desetiletí 19. století, poznamenaná dopady francouzské revoluce, industrializace a urbanizace. Konec pak dynamické roky velkých modernizací, potlačené vypuknutím druhé světové války.
Narativ výstavy tvoří po sobě jdoucí, vzájemně se doplňující nebo kontrastní témata, charakterizovaná v kompendiích vědomostí nebo formulovaná pro potřeby projektu, jako například: klasicismus, romantismus, realismus, impresionismus, symbolismus, mladočeská náladovost, etnofilie (folklorismus) a expresivita, École de Paris, avantgardismus, tradicionalismus, kolorismus, art déco, katastrofismus. Zamýšlenou odchylkou od chronologie je vzájemné umístění – v dialogu – děl reprezentujících historismus a secesi, aby návštěvníky výstavy přiměly k zamyšlení o identitě středoevropských kulturních okruhů.
Za důležité bylo také považováno přiblížení geografie polského uměleckého života v období dělení a v éře Druhé republiky. Výběr děl má proto ukázat výsledky činnosti absolventů a představitelů různých tvůrčích center: Paříže, Mnichova a Vídně, a zároveň Krakova, Varšavy, Poznaně, Lodže, Vilniusu, Lvova a Katovic.
Nakolik toto dědictví zůstalo moderní? Co skutečně tvoří modernu a nakolik ji určuje čas, místo, historické podmínky?
Nechť je labyrint galerie jako zrcadlový kabinet, ve kterém se odráží existence několika předchozích generací. A navíc nás samotných – například způsoby, jakými se setkáváme s prezentovanými díly, jakou citlivost a pozornost jsme dnes schopni projevit.
Kurátor výstavy: dr Michał Burdziński
Galerie polského moderního umění 1800-1945
Stálá
