Květy jiných světů. Anna Zemánková, Cecilie Marková, Marie Kodovská a čeští spiritisté

Oddělení neprofesionálního umění Slezského muzea v Katovicích již mnoho let spolupracuje s četnými zahraničními institucemi zabývajícími se fenoménem art brut. Tyto kontakty umožňují prezentaci vlastní sbírky, ale také představení sbírek partnerských institucí polské veřejnosti. V roce 2025 to byla expozice „Nejsi sama. Outsiderky v umění“, a nyní máme možnost seznámit vás s jednou z nejzajímavějších evropských sbírek art brut, nacházející se v Muzeu umění v Olomouci. Expozice přibližuje především v Polsku málo známý jev spiritistického umění, jehož projevem jsou médijní kresby.

Výstava „Květy jiných světů. Anna Zemánková, Cecilie Marková, Marie Kodovská a čeští spiritisté“ je výběrem děl soustředěných kolem motivu květu, mimořádně silně přítomného v olomoucké sbírce art brut. Květy – po staletí patřící k nejmocnějším archetypům umění – zde nejsou odrazem skutečné přírody, nýbrž především projekcí vnitřní povahy, svébytnou „botanikou duše“. Jsou hluboce intimní; stávají se metaforami, znaky a symboly. Plní roli poslů „jiných světů“ a obrazů odlišných rozměrů poznání. Vizuální metamorfózy těchto světů nabývají nečekaných, nezřídka snových a svérázných forem, poznamenaných mimořádnou silou výrazu.

Zvláště výrazně se to projevuje v mimořádném fenoménu tzv. médijní kresby. Rozsáhlá kreslířská tvorba médií se rozvíjela v rámci bohaté činnosti spiritistických spolků v českých zemích na konci 19. a v první polovině 20. století. Její rozkvět umožnila svobodnější a tolerantnější společenská atmosféra Čech a Moravy, a také specifické kulturní podmínky, utvářené historií regionu. Rozsah tohoto jevu a jeho masový charakter pravděpodobně nemají obdoby v evropském kontextu. Fenoménem byly rovněž desítky výstav médijních kreseb organizovaných spiritistickými spolky po celé zemi až do roku 1938. Jejich tvorba vzbudila zájem a obdiv umělců jako Josef Čapek nebo Jan Zrzavý. V období pozdějších totalitních režimů – nacistického a komunistického – však byla tato tradice postupně zničena.

Tvůrci médijních kreseb, pocházející převážně z venkovského a maloměstského prostředí, se nepovažovali za skutečné autory svých děl. Považovali se spíše za prostředníky – média. Jejich práce vznikaly ve zvláštním stavu inspirace, pod vlivem silného tvůrčího impulsu a s pocitem mimořádného spojení s neviditelnými zdroji, často označovanými jmény duchů, někdy také názvy známých nebo neznámých planet. Pod kresbami zaznamenávali obvykle dobu trvání onoho „spojení“, během něhož bylo dílo vytvořeno. Nebyli psychicky nemocnými ani sociálně vyloučenými osobami. Jejich tvorba vycházela z ideálů spiritualismu. Je třeba poznamenat, že princip svobodného automatismu, přítomný v těchto dílech, představuje také jeden ze základů surrealistického umění.

Na výstavě je prezentován výběr děl vzniklých v průběhu celého 20. století více než dvaceti tvůrci, včetně anonymních autorů, ale také tak známých jako Anna Zemánková, Cecilie Marková či Josef Kotzian.

Jedním ze základních kritérií výběru děl byla jejich nepopiratelná umělecká hodnota a přesvědčivá autenticita – vlastnosti, které tvoří mimořádnou sílu a význam této neobyčejné tvorby.