Inge Dick

*Umění Inge Dick (1941) se po desetiletí rozvíjí jako tiché, avšak radikální zkoumání světla. Její díla odhalují to, co často uniká pouhému oku: jemnou proměnu denního světla s hodinami dne, deštěm, mlhou, sněhem nebo odrazem ve vodě.

Inge Dick patří k mezinárodně nejvýznamnějším osobnostem v oblasti současné experimentální fotografie a filmu. Díky intenzivnímu studiu malby a fotografie si brzy uvědomila, že světlo nelze vnímat jako konstantní ani neutrální. Přírodní světlo je totiž živým fenoménem: mění se s hodinami dne, povětrnostními podmínkami a ročními obdobími.

Její malby, fotografie a filmová díla jsou poetickými záznamy světla. Její umělecký vývoj je charakterizován hlubokou oddaností zviditelnit neviditelné: proměnu světla v barvu, čas a formu. Její výzkumná práce na téma světla je nesena čtyřmi centrálními principy, které tvoří základ jejího uměleckého myšlení: čas a vnímání, sériovost, geometrický řád a mřížka, stejně jako citlivost a preciznost.

Výstava v Landesgalerie Niederösterreich poprvé spojuje všechny tvůrčí fáze umělkyně – od 60. let až po současnost – v reprezentativním výběru. Retrospektiva oceňuje rozmanité životní dílo Inge Dick a zároveň je poctou u příležitosti jejích 85. narozenin.

Dílo Inge Dick je vizuálním zamyšlením nad významem světla a estetickou meditací o plynutí času. Prostřednictvím malby, fotografie a filmu ukazuje, jak cenný může být každý jednotlivý okamžik světla.

Na počátku její tvorby stojí špachtlí malované, zpočátku barevné a poté výhradně bílé obrazy, které prostřednictvím jemně odstupňovaných rastrových struktur zviditelňují světlo na povrchu. Souběžně vznikají různé série černobílých fotografií, ve kterých jsou tématem kompozice putující světelné a stínové efekty.

V následujících sériích Polaroidů Dick rozšiřuje své spektrum: světlo je nyní přímo zaznamenáváno a zviditelňováno barvou. V pozdějších digitálních filmech a sérii „jahres licht weiss“ se tato praxe stává filmovou meditací. V nejnovější sérii děl „goldenen Bilder“ se světlo nejen odráží, ale samo se stává ústředním aktérem obrazového účinku. Od ticha bílé až po záři zlata se tak rozvíjí umělecká cesta, která je nesena myšlenkou světla jako centrálního tvůrčího prvku.

Přes všechny tyto skupiny děl zůstává umělkynina citlivost k detailům, preciznosti a přesné realizaci nezaměnitelná. Její obrazové nálezy jsou založeny na pečlivém pozorování, trpělivém opakování a hluboké důvěře v vlastní účinnost světla. Že se Inge Dick cítí blízká zenové filozofii, je patrné v soustředění na jednoduché a podstatné. Tento postoj dodává jejímu dílu sílu, která nepůsobí hlučně, ale zato dlouho doznívá a hluboce se dotýká.

Inge Dick se narodila v roce 1941 ve Vídni. Dnes žije v Innerschwandu u Mondsee (Horní Rakousy). V letech 1956 až 1960 navštěvovala módní školu Hetzendorf, kde se specializovala na koženou galanterii. Poté studovala dva semestry v mistrovské třídě pro tiskové techniky na Akademii užitého umění ve Vídni.

Umělkyně již obdržela řadu ocenění, mimo jiné rakouskou uměleckou cenu za uměleckou fotografii (2020) a cenu Peter C. Rupperta za konkrétní umění v Evropě (2022). V roce 2024 obdržela uměleckou cenu nadace heijo + gisela hangen-stiftung za celoživotní dílo.

Svým rozmanitým dílem Inge Dick významně přispívá k abstraktnímu a konkrétnímu současnému umění. Patří tak k mezinárodně významným osobnostem v oblasti současné experimentální fotografie a filmu.

Kurátorka: Gerda Ridler