DSH ON TOUR | „Warszawa od nowa“ v Berlíně

V úterý 24. března se v berlínské pobočce Instytutu Pileckiego, která byla zcela zaplněná, konalo vernisáž nové výstavy. Na zahájení dorazili zástupci médií, muzeí, think tanků i světa politiky, mezi nimi poslanec CDU Roderich Kiesewetter. Výstava je mírně upravenou podobou expozice „Warszawa od nowa. Fotografie reporterskie 1945–1949“, která je v současnosti k vidění v Domě Spotkań z Historią. Při zahájení vystoupili vedoucí berlínské pobočky Instytutu Pileckiego Hanna Radziejowska, kurátorky výstavy Anna Brzezińska a Katarzyna Madoń-Mitzner a polský velvyslanec v Berlíně Jan Tombiński, chargé d’affaires ad interim.

Expozice se skládá z výběru několika desítek fotografií zachycujících poválečnou Varšavu z druhé poloviny čtyřicátých let. Na pozadí téměř úplné destrukce tvoří fotografie kolektivní portrét obyvatel Varšavy, kteří obnovují své město a svůj život. Díky záběrům mladých fotoreportérů pozorujeme znovuzrození Varšavy zblízka a cítíme její energii. Autory snímků jsou mladí reportéři spojení s fotografickými agenturami, které působily hned po válce, mezi nimi Jerzy Baranowski, Stanisław Dąbrowiecki, Wojciech Kondracki, Jan Tymiński, Stanisław Urbanowicz a Zdzisław Wdowiński, a také filmoví operatéři Wiktor Janik a Karol Szczeciński. Prezentaci výstavy v Berlíně připravil Instytut Pileckiego ve spolupráci s Domem Spotkań z Historią a Miastem Stołecznym Warszawa.

„Varšava je město se zvláštní historií, historií boje o svobodu, ale také historií obnovy. Možná tak každý mluví o svém městě, ale pro nás, Varšavané, to má zvláštní význam. Milujeme Varšavu a vždy se k ní vracíme, i když je zničená a zůstaly po ní jen ruiny. Právě o tom vypráví tato výstava. Nejen o ruinách a zkáze, ale především o duchu Varšavy a o síle, která umožňuje povstat po katastrofě a začít znovu“ řekla Hanna Radziejowska, vedoucí berlínské pobočky Instytutu Pileckiego.

„Tento příběh nepatří pouze minulosti“ zdůraznila s odkazem na současné události. „Když dnes sledujeme, co Rusko dělá Ukrajině, další útoky, včetně nedávných úderů dronů na Lvov a masivních ostřelování, jasně vidíme, jak zůstává zkušenost Varšavy aktuální. Osudy těchto měst jsou propojené. Jako kdysi Varšava, tak dnes Ukrajina musí vést svůj boj za svobodu a demokracii.“ Žádná jiná evropská metropole neutrpěla tak rozsáhlé zničení jako Varšava. V levobřežní části města byla městská tkáň téměř úplně zničena. Zmizelo asi 84 procent zástavby, včetně 90 procent průmyslových a historických objektů a téměř tří čtvrtin obytných budov.

„Fotografie je nejdůležitějším nástrojem vyprávění o tom, co se stalo“ řekla Katarzyna Madoń-Mitzner. Jak zdůraznila, z tohoto období se dochovalo asi 30 tisíc snímků, které už byly digitalizovány, ačkoli je známo, že jich vzniklo nejméně 18 milionů. „Polska Agencja Prasowa tedy ještě má před sebou obrovské množství práce“ dodala. Madoń-Mitzner upozornila, že prezentované fotografie jsou výjimečné, ale doprovází je i jistý smutek. „Je to také příběh o Polsku odříznutém železnou oponou“ poznamenala. Právě proto se v tehdejší době nedostaly do světového kánonu fotografie dokumentující zkázu druhé světové války.

Jak dodala, mnoho podobných snímků zůstávalo po léta neznámých. „Takové obrazy nebyly v archivech. Padly za oběť cenzuře. Tak fungovala komunistická diktatura.“ Podtrhla také, že expozice se nesoustředí pouze na obnovu města. „Nejde jen o výstavu o obnově Varšavy, ale o práci lidí.“

„Fotografové prostě procházeli městem, dokumentovali místa, lidi a děti, zachycovali život takový, jaký byl,“ řekla zase druhá kurátorka Anna Brzezińska. Jak zdůraznila, když do Varšavy vstoupili Sověti, mezi ruinami našli jen asi 900 lidí, kteří se ukrývali…