Jako skutečné

Kresby zvířat, rostlin, kamenů, kostí propracované (doslova) do mikrometrů, působivé v detailu… Pamatujete si, jak fascinující pro vás byly, když jste jako dítě listovali encyklopediemi? Dozvěděli jste se, jak vypadají všechny ty listy, stopy, motýlí křídla a ptačí peří nebo dokonce akvarijní rybičky. Tehdy vás asi nenapadlo, že někdo strávil hodiny a hodiny vytvářením těchto téměř fotografických miniaturních děl. Studoval, testoval barvu, precizně hledal struktury, hledal nejpřesnější spektra, aby převedl 3D do 2D. Jsou tak samozřejmé, že si ani neuvědomujeme virtuozitu, s jakou byly vytvořeny. Akryl, tuš, akvarel, grafit… Pracoval s mnoha technikami. Syn Jána Švece, Andrej, o otcově práci řekl: „Většinu svých ilustrací dělal v měřítku 1:1 k původnímu modelu. Představte si například motýla, chloupky na jeho těle nebo tykadlech jsou desetinu milimetru a můj otec je dokázal namalovat tak tenké. To ale znamenalo, že nad obrázkem seděl hodiny a často pracoval pod lupou.“ Jeho obrovská produkce vědeckých ilustrací pro děti zahrnuje Naše vtáky (Naši ptáci), Z ríše hmyzu (Z říše hmyzu) a Akvárium v kocke (Akvárium v kostce). Mnohé z těchto knih se dodnes předávají z knihovny do knihovny. Často se na chvíli půjčují – děti i rodiče si s radostí zjišťují, co vlastně viděli v lese, zkoumají malé rozdíly. Nebo na obrázky přikládají pauzovací papír a začínají je obkreslovat. Přesně podle umělce vrství pozadí, vyplňují ho anilinovými barvami a dokonce je rámují tuší. Tyto ilustrace jsou tak samozřejmé, že si neuvědomujeme jejich virtuozitu. Vlastně vznikly náhodou. Některé tituly z nakladatelství Mladé letá měly čtvercové formáty, ale byly řezány z obdélníkových archů, a tak vznikl odpad, který dosahoval velikosti přibližně 10,5 x 15 centimetrů. Nakladatelství ho však nechtělo plýtvat a někdo si pomyslel, že tyto zbytky by se mohly stát základem pro malé atlasy s velmi přesnými, dokonce vědeckými ilustracemi.