Impresionismus

S přibližně 70 exponáty – obrazy a sochami – se výstava zaměřuje na významnou sbírku děl impresionismu v Hamburger Kunsthalle, aby ji představila v širším globálním kontextu. Na pozadí ožívajících nacionalismů se nabízí otázka, zda má dnes ještě smysl rozdělovat impresionismus do národních kategorií – a pokud ano, co to znamená pro naše myšlení a cítění.

Umělecký směr impresionismus je obvykle synonymem pro Francii: pro umělce jako Édouard Manet, Claude Monet nebo Auguste Renoir, pro líbivá, světlá a barevná díla, která často zobrazují scény v exteriéru, nebo pro sériové zkoumání stohů sena, kostelních fasád a jezírek s lekníny ve hře různých světelných nálad v různou denní dobu nebo roční období. Že kontext ›impresionismus a Francie‹ v této exkluzivitě neplatí, ukazuje již letmý pohled na jiné země, kde se impresionismus, i když s časovým zpožděním, rozvíjel zcela samostatně. V Německu patří k impresionismu mimo jiné známé a již za života tak nazvané „trojhvězdí“ Lovise Corintha, Maxe Liebermanna a Maxe Slevogta. Již soudobí umělečtí vědci vnímali toto hnutí přinejmenším jako evropský fenomén.

Zatímco impresionismus ve své rodné zemi, Francii, ztratil svůj význam nejpozději s počátkem první světové války, v Německu, zejména v rámci akademií, sahaly impresionistické proudy hluboko do 20. let 20. století. Současně se pro toto malířství zasazovali přední muzejní ředitelé Fritz Wichert (Kunsthalle Mannheim), Hugo von Tschudi (Nationalgalerie Berlin a Neue Pinakothek München), Gustav Pauli (Kunsthalle Bremen a Hamburger Kunsthalle) a Alfred Lichtwark (Hamburger Kunsthalle), díky čemuž se dostalo do veřejných sbírek.

Nová prezentace děl impresionismu osvětluje jak rozdíly mezi německými a francouzskými zástupci, tak i jejich společné rysy. Je třeba se také ptát, jakými tématy se zabývali malíři na pravém a levém břehu Rýna, odkud pocházely jejich hlavní impulsy a jaké vizuální a historické interakce jsou sledovatelné. Jako tematické skupiny v rámci výstavy slouží kapitoly „Portrét“, „Krajina“, „Inscenovaná figura“, „Město a volný čas“ a „Zátiší“.

„Německo-francouzská setkání“ jsou koncipována jako nedílná součást prohlídky sbírek v Hamburger Kunsthalle. Díky novému atraktivnímu uspořádání je pět centrálních sálů v horním patře Lichtwark-Galerie zároveň spojeno do samostatné tematické oblasti a láká tak k posezení a prohlížení.

Výstavu doprovází bohatě ilustrovaná publikace. Zahrnutí nové prezentace do aplikace Hamburger Kunsthalle – i s krátkými videoklipy k jednotlivým dílům nebo dvojicím děl – přenáší téma také do digitálního prostoru. Dvojjazyčnost aplikace a zveřejnění jejího obsahu na domovské stránce zajišťuje obecnou, nadregionální dostupnost a přímo zapojuje všechny zájemce do diskuse.

Původní doba trvání: 29.10.21 až 01.01.2025, prodlouženo do 11.01.2026, prodlouženo do 31.05.2026, prodlouženo do 14.11.2027